cz

Články a vyjádření

Vláda odkládá protikuřácký zákon. Není prioritou

22.10.2015 Právo Karolina Brožová

Ačkoli se ve Sněmovně na úplném zákazu kouření v restauracích shodují mnozí poslanci napříč politickým spektrem, k projednání zákona se nemají.

Od června, kdy návrh schválila vláda, se poslanci sešli třikrát na řádné schůzi, ani jednou si však na zákon nenašli čas. Návrh tak od ledna 2016, což byl původní plán ministerstva zdravotnictví, platit rozhodně nezačne.

Návrh zákona dokonce vládní koalice odmítla zařadit na probíhající schůzi. „Prioritně projednáváme zákony, které musí být schválené do konce roku. Předpokládám, že protikuřácký zákon bude pevně zařazen jako jeden z prvních bodů na příští schůzi 22. listopadu," řekl Právu šéf klubu ČSSD Roman Sklenák.

„Tabáková lobby z toho musí mít radost. Je otázka, jestli vládní koalice tento zákon chce. Zákon by měl být co nejdříve propuštěn do druhého čtení, protože hodně času zabere diskuse ve výborech o jeho úpravách," řekl Právu Martin Plíšek z TOP 09.

„Poprvé je šance, že by mohl být schválen, tak doufám, že nepřijde obstrukce spočívající v jeho neprojednání," dodal.

Rozladěný ministr

Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) je z liknavosti Sněmovny rozladěn. „Mě to velmi mrzí. Odklady už trvají poměrně dlouho. Já se snažím tomu zákonu pomoci, ale není to v mé moci. Dostávají přednost jiné kontroverzi vzbuzující návrhy," řekl Právu.

Místopředsedkyně ČSSD a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová tvrdí, že návrh je nadále vládní prioritou. Kdy začne zákaz platit, však nyní nikdo netuší.

„Budeme usilovat, aby se zákon v prvním čtení projednal na nejbližší schůzi," řekla Právu.

Poslanec ANO Radek Vondráček, který sám předložil protikuřácký zákon už v roce 2014, se domnívá, že návrh Sněmovna a Senát nestihnou schválit dříve než v polovině roku 2016. Pomalé tempo ho mrzí.

„Kdyby tu skutečně byla vůle, tak se zákon mohl v prvním čtení projednat už v září," řekl Právu.

Každý měsíc je přínosem

Ekonomka Markéta Šichtařová Právu řekla, že tabákový průmysl i restaurace považují každý měsíc bez zákazu navíc za přínos. Předpokládá ale, že na příjmech restaurace příliš neztratí ani po zákazu, tabákový průmysl přijde prý jen o pár procent zisků.

Tratit tak může spíš státní rozpočet, který přijde o část příjmu ze spotřební daně z tabáku.

„Ve většině evropských zemí zákaz kouření v restauracích funguje, ale tabákový průmysl dál existuje. Nemyslím, že by zákaz mohl tento průmysl zlikvidovat. Kuřáci možná zkonzumují o tři procenta cigaret méně, ale to není tak zásadní problém," řekla Šichtařová.

Zájem na zachování současného stavu však mohou mít restaurace. „Domnívají se, že jim to přitahuje více klientů. Ale nemyslím si, že je to správný pocit. I v Británii se lidé naučili chodit kouřit ven," dodala.

Zákaz kouření nakonec může mít vliv na českou ekonomiku, ne však tak velký, jako třeba plán ministra financí Andreje Babiše (ANO) znovu zvýšit spotřební daň z cigaret.

Další zvyšování daně je kontraproduktivní

„Spotřební daně z alkoholu, tabáku a pohonných hmot jsou pro rozpočet přínosné. Ale míra zdanění třeba u tabáku už narazila na bod, kdy další zvyšování je kontraproduktivní pro rozpočet. Jestli se zvýší spotřební daň, tak to rozpočtu nepomůže. Sníží se spotřeba a řadu lidí to požene do nákupu cigaret ilegálně," řekla Právu Šichtařová.

Protikuřácká novela má zcela zakázat kouření v restauracích i prodej cigaret a alkoholu v automatech. Návrh zavádí také povinnost restaurací nabízet vždy jeden nealkoholický nápoj levnější než pivo. Prezident Miloš Zeman se už nechal slyšet, že byť je silný kuřák, zákon vetovat nebude.

Prezident republiky by měl přijít o část pravomocí

3.6.2015 ČRo Radiožurnál Zprávy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident republiky by měl přijít o část pravomocí. Schválila to vláda. Úloha hlavy státu by se měla omezit v zahraniční politice nebo při jmenování Bankovní rady České národní banky. Nově by k tomu prezident potřeboval i souhlas Senátu. Podle opozice je omezování pravomocí nesystémové a účelové. Návrh zavádí také klouzavý mandát pro poslance, kteří se stali ministry. Martin Plíšek z TIOP 09 změnu kritizuje.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Povede k tomu, že ministři se nebudou zúčastňovat jednání sněmovny, oni získali svůj mandát ve volbách jako poslanci a teprve potom se ujali funkce ministra. Také otázka přechodu mandátu na náhradníky, přechodu imunity, zase návrat potom původního poslance. Mohla by sněmovna být také sněmovnou náhradníků.

Ústava je křehká. Nesmí se na ni se sekerou

3.6.2015 Domažlický deník KATEŘINA PERKNEROVÁ

Praha – Zmetky, polotovary, nepromyšlené novely, tak se v Česku poměrně často mluví o přijímaných zákonech. Ten nejdůležitější – Ústava ČR – se ale povedl. Řídíme se jím od 1. ledna 1993 a až na drobné úpravy nepotřebovala žádnou dramatickou novelizaci.
Po zavedení přímé volby hlavy státu a výhře Miloše Zemana ale snaha „něco s tím dělat“ nabrala na obrátkách. Záměr zpřesnit prezidentské pravomoci se dostal do koaliční smlouvy i programového prohlášení. Dnes ho má na stole vláda. „Měníme to, co je podstatné. Jde o návrh, který má šanci na schválení ve sněmovně i Senátu, neboť míra shody je poměrně značná,“ řekl Deníku šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).

Žalobu umožnit

Podle něj je například na pováženou, že trestně neodpovědného prezidenta vlastně nelze zbavit funkce, neboť žalobu k Ústavnímu soudu by musely schválit třípětinové většiny obou komor. Nově by k jejímu podání měl stačit podnět potřebného počtu senátorů, nebo poslanců. „Chceme také změnit výběr členů Bankovní rady, neboť Česká národní banka vykonává dohled nejen nad bankami, ale i nad všemi úvěrovými institucemi a pojišťovnami, a proto je správné spoluodpovědnost za její vedení rozložit na prezidenta a Senát,“ míní ministr Dienstbier.
Člen podvýboru pro ústavu Martin Plíšek (TOP 09) to ale vidí opačně. „Často se mluví o tom, že měníme základní zákon státu kvůli Miloši Zemanovi. Není to pravda, my například chceme, aby mu zůstala výlučná pravomoc při jmenování Bankovní rady, neboť to zajišťuje její nezávislost.“ Právník Plíšek se podivuje nad postupem vládních legislativců, kteří prý nevyslyšeli názor zástupců všech parlamentních stran a nehledali pasáže, s jejichž úpravou souhlasí většina. „Neměli bychom se zabývat jen pravomocemi prezidenta, ale také funkčním obdobím ústavních soudců nebo omezením rozhodování vlády v demisi,“ tvrdí poslanecTOP09.
Koaliční představitelé se nebrání další sněmovní a senátní debatě o podobných návrzích. I věta, která vyvolala velký rozruch, totiž že „vláda určuje zahraniční a domácí politiku“, je podle ministra Dienstbiera opravitelná: „Pochopitelně tím bylo míněno, že tak činí v rámci exekutivy, snaha interpretovat to jako pokus o omezování parlamentu je směšná. Upřesnění v tomto smyslu je ovšem možné.“
Vláda se oproti předpokladům nechystá upřesnit lhůty pro různá prezidentská jmenování ani je prezidentovi výslovně nařídit. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je například už dnes zřejmé, že třeba za jmenování profesorů vysokých škol mají společnou odpovědnost prezident a premiér.

Vládní, nebo parlamentní demokracie? Poslance vylekala Dienstbierova změna ústavy

2.6.2015 Právo Karolina Brožová 

Návrh novely ústavy z pera ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) přesouvá odpovědnost za politiku státu z parlamentu na vládu, obávají se někteří opoziční poslanci. Pro novelu ve znění, ve kterém ji schválila Legislativní rada vlády, zřejmě nebude bez kompromisu možné sehnat hlasy. Koalice má ve Sněmovně 111 poslanců, pro schválení ústavy jich potřebuje 120.
Jablkem sváru je věta, kterou Dienstbier chce do ústavy doplnit: „Vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu.“ Podle kritiků by se touto větou v ústavě mohl změnit celý systém státu. „Já tuto větu považuji za velmi nešťastnou. Je to asi jakýsi pokus vymezit se vůči prezidentovi. Vláda ale neurčuje ani vnitřní, ani zahraniční politiku státu. Je to orgán výkonné moci. Ke každému zásadnímu rozhodnutí potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny,“ řekl Právu poslanec ODS Marek Benda.
„Že by se z České republiky stala,vládní demokracie‘, to neexistuje. My jsme parlamentní demokracie s přímo voleným prezidentem,“ dodal. Nesouhlas vyjádřil i poslanec TOP 09 Martin Plíšek. „Souhlasím se změnou, že vláda určuje zahraniční politiku státu. Mám ale problém s tím, že vláda má určovat i vnitřní politiku státu. Ta je přece skrze zákony určována parlamentem, kterému se vláda zodpovídá,“ řekl Právu.
Dienstbier však kritiku nepřijímá. „Podobná slova bych čekal od poslanců z hnutí Úsvit. Návrh je inspirován polskou ústavou. A v Polsku nikdo nepochybuje, že tam je parlamentní demokracie. Klíčovým hráčem v oblasti exekutivy je vláda. My jsme navrhli po polském vzoru toto dát do ústavy,“ vysvětlil Právu Dienstbier.
Jenže znění věty se nezdá ani jeho kolegovi, předsedovi ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýmu Tejcovi (ČSSD).
„Nepochybně z hlediska rozložení sil orgánů moci je rozhodujícím činitelem vláda, nicméně určitě by zde slušela diskuse k definici, že zůstáváme parlamentní demokracií, nikoliv vládní nebo prezidentskou,“ řekl Právu.
Ústavní právník Jan Kysela záměr ministra podporuje. „Mě to vůbec neuráží. Jde o to, kam chcete směřovat. To je koncepční otázka, na které nemusí panovat shoda,“ řekl Právu.
Poslance vylekala Dienstbierova změna ústavy
Věta, kterou ministr navrhuje do ústavy doplnit, by prý Českou republiku přiblížila více k systému, jaký je ve většině evropských zemí. „Rozhodně se nejedná o žádný úlet. To spíš Česká republika je v současnosti výjimka,“ dodal.
Hrad se vzpírá
Novelu ústavy má na stole kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle Dienstbiera dojde ke změnám právě tam. „Vláda může schválit připomínky. Ještě diskutujeme v rámci koalice o některých dalších doplněních,“ uvedl ministr.
Návrh novely ústavy řeší především pravomoci hlavy státu. Například členy a guvernéra bankovní rady by měl prezident nově jmenovat pouze se souhlasem Senátu.
Změna také umožňuje oběma komorám parlamentu zvlášť podat ústavní žalobu na prezidenta – Senát k tomuto kroku může přikročit po souhlasu tří pětin senátorů, Sněmovna většinou 120 hlasů.
Hradu se tyto návrhy nelíbí. Úprava jmenování členů bankovní rady podle připomínek hradních úředníků ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti.
Hrad odmítá návrh jako celek a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.
Ke změnám ústavy se staví skepticky Úsvit a komunisté. „Zbývá tedy ODS a TOP 09, se kterými chceme jednat. Bez kompromisů z obou stran to nepůjde, ale nemyslím si, že to je na škodu,“ uvedl Tejc.
Domnívá se, že definitivně schválena by mohla být novela ústavy ke konci letošního roku nebo na začátku příštího. „Každopádně by se změny nedotkly tohoto volebního období prezidenta. Není důvod novelu ústavy uspěchat,“ dodal.

Nová hradní pravidla

1.6.2015 ČT 1 Události

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer, začínají Události. Jakub Železný vás vítá při jejich sledování. Koalice dokončila práce na změnách ústavy, včetně úprav pravomocí prezidenta republiky. Materiál pozítří projedná vláda. Nově třeba jasně definuje, že zahraniční politiku určuje právě vláda. Při jmenování klíčových pozic v České národní bance zase bude hlava státu potřebovat souhlas Senátu. Hrad změny pravomocí odmítá a proti se staví i opozice, které vadí, že s ní vláda návrh neprojednala.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Prezident Miloš Zeman si na rozhodnutí bere čas. Bohuslava Sobotku nechal čekat, než ho jmenoval premiérem. A teď ho napíná znovu. I když návrh na odvolání ministra školství už je na Hradě, prezident se chce nejdřív s Marcelem Chládkem sejít.

Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Mám důvody domnívat se, že pan prezident i v tomto případě bude postupovat v souladu s ústavou.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Mezitím se objevují další jména kandidátů na ministra školství. Zítra zamíří za Bohuslavem Sobotkou Kateřina Valachová, náměstkyně ministra Dienstbiera. Její jméno se v ČSSD objevilo už v pátek.

redaktorka
--------------------
Právnička Kateřina Valachová, dříve byla šéfkou legislativního odboru Senátu a vedla i právní odbor ombudsmana Otakara Motejla.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Pozvánku už dříve potvrdil Stanislav Štech, Alena Gajdůšková nebo Eva Syková.

Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Ne se všemi z těchto lidí budu mluvit o tom, že by měli být ministry.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
To, že prezident napíná politiky s tím, kdy odvolá Marcela Chládka z funkce, nebude znamenat, že se v této části bude měnit ústava. I když jeden z plánů počítal s tím, že by se zakotvilo jednání bez zbytečného odkladu. I přesto čeká prezidenta řada změn.

redaktorka
--------------------
Jmenování a odvolání vlády.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Když podá premiér demisi, bude muset hlava státu odvolat celou vládu.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro legislativu a lidská práva /ČSSD/
--------------------
Jde také o zpřesnění a v některých případech o promítnutí ústavních zvyklostí do výslovného textu ústavy.

redaktorka
--------------------
Pravomoce prezidenta - oslabení.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Hlava státu by nově mohla přijít o právo samostatně jmenovat guvernéra a další členy Bankovní rady České národní banky. Nově by měl souhlas připojit i Senát. A zpřesňuje se i pojetí zahraniční politiky. Tu má podle textu určovat vláda.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro legislativu a lidská práva /ČSSD/
--------------------
V oblasti exekutivy už podle stávajícího výkladu je tím určujícím hráčem vláda.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Je logické nebo komické, aby se přímo zvolený prezident dostal do situace, kdy má menší kompetenci než prezident zvolený parlamentem.

redaktorka
--------------------
Pravomoce prezidenta - posílení.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Přichází v oblasti soudnictví. Předsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu má prezident jmenovat sám bez souhlasu premiéra. Poslanci, hlavně opoziční, už kritizují, že nevznikl společný návrh.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že mě vzniknout poslanecký návrh, na kterém by se dohodli poslanci napříč politickým spektrem, kteří mají ústavní většinu.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
--------------------
Co se děje teď s ústavou, je tak trošku chytání kočky za ocas a říkám, budeme velmi opatrní při posuzování těch změn.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Změna ústavy zatím neobsahuje třeba zánik mandátu při pravomocném odsouzení poslance nebo přímou volbu starostů a hejtmanů. Naopak prodloužení lhůty pro projednání zákonů v Senátu a zavedení klouzavého mandátu pro poslance plánuje vláda ještě do zákona přidat. Vladimír Keblúšek, Česká televize.

 

Státní úředník, který přijde o místo, dostane odbytné až dvanáct platů

18.5.2015    Právo    Karolina Brožová       

Zatímco běžnému zaměstnanci zákoník práce zaručuje, že v případě výpovědi dostane od zaměstnavatele jako odchodné jeden až tři platy, úředník si od letošního léta přijde podle zákona o státní službě na troj až dvanáctinásobek své průměrné měsíční mzdy.

Podle politiků je to spravedlivé – na rozdíl od obyčejného zaměstnance totiž úředníka svazuje řada povinností a zákazů, kupříkladu si nemůže přivydělávat.

Hlavním smyslem zákona, který začne pro úředníky platit letos 1. července, je zabezpečit profesionalitu a stabilitu ve fungování státní správy. Propustit státního úředníka, který bude zaměstnán na dobu neurčitou, proto už nebude zdaleka tak snadné, jako tomu bylo dosud. Výpověď dostane jen za závažné pochybení, a to po dvou varováních ze strany svého nadřízeného služebního orgánu, či v případě pravomocného odsouzení za trestný čin. V tom případě nemá na tzv. odbytné nárok. Jiné to bude po zrušení pracovního místa. V takovém případě bez prostředků nezůstane.

 „Je to poněkud složitější, ale resumé je asi toto: státní zaměstnanec může být až na dobu šesti měsíců zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, protože pro něj nebude žádné vhodné místo. Došlo-li ke zrušení místa kvůli systemizaci, náleží mu odbytné,“ vysvětlil Právu odborník na správní právo Pavel Mates.

Podle délky služby

Jeho výše se odvíjí od doby trvání služebního poměru. Za kratší než tři roky přísluší propuštěnému úředníkovi trojnásobek jeho měsíčního platu, od tří do šesti let přísluší odbytné ve výši šestinásobku platu, od šesti do devíti let přísluší devítinásobek platu a po pracovním poměru delším než devět let získá bývalý úředník dvanáctinásobek platu.

Zákoník práce oproti tomu zaručuje odstupné zaměstnancům za pracovní poměr trvající méně než rok jeden měsíční plat, za kratší než dva roky dvojnásobek měsíčního výdělku a po ukončení alespoň dvouletého pracovního poměru tříměsíční odstupné.

Podle poslanců ústavně-právního výboru Sněmovny je ustanovení spravedlivé. „Zákon klade na úředníky zvláštní požadavky. Státní úředník je při výkonu služby omezen, pokud jde o jinou výdělečnou pracovní činnost a také pokud jde o činnost politickou. V některých případech může být stanovena i konkurenční doložka po skončení služebního poměru, a to na šest až dvanáct měsíců,“ řekl Právu člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).

Stejně na změnu nového zákona nahlíží i jeho kolega z výboru za ČSSD Jan Chvojka. „Je to určitá kompenzace za léta služby pro stát. Ti, co budou vykonávat státní službu, už nebudou spadat pod zákoník práce, ale právě pod služební zákon, který upravuje rozdíly služebního poměru oproti standardnímu pracovnímu poměru. Analogii najdeme například u vojáků z povolání, policistů a hasičů, kteří dostávají výsluhy,“ řekl Právu.

Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik však toto ustanovení kritizuje. „Nemyslím si, že se dá tato výhoda vůči obyčejným zaměstnancům čímkoliv zdůvodnit. Já jsem pro zákon nehlasoval, nesouhlasím s ním,“ řekl Právu.

Průměrně 29 tisíc

Průměrný plat úředníků lehce přesahuje 29 tisíc korun. Platy vybraných státních úředníků však porostou možná až o 10 procent.

Státní zaměstnanec se nemusí obávat, že zůstane bez prostředků, ani v případě, že se mu stane úraz. V případě, že kvůli zdravotním potížím nebude moci dále vykonávat svou práci, bude šest měsíců postaven mimo službu, během kterých mu bude vypláceno 80 procent platu. Pokud se po šesti měsících nenajde pro něj vhodnější zařazení, bude propuštěn. V případě, že by zaměstnanec byl propuštěn kvůli zdravotním potížím vzniklým při práci, bude mu náležet ještě odchodné ve výši 12násobku jeho měsíčního platu. Stejně se ale o „obyčejné“ zaměstnance stará i zákoník práce.

Služební zákon se bude na úřadech vztahovat jen na některé zaměstnance, respektive na ty, kteří nejpozději do 31. srpna 2015 požádají o přijetí do služebního poměru a budou přijati. „Pokud budou splňovat zákonné podmínky, resp. předpoklady, bude jim vydáno rozhodnutí o přijetí do služebního poměru,“ řekl Právu Josef Holek z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Pokud by dosavadní zaměstnanec tyto předpoklady nesplňoval, a přijat tudíž nebyl, bude na svém místě do 30. června 2017, kdy jeho pracovní poměr zanikne. „Následně mu přísluší odstupné, a to rovněž podle zákoníku práce,“ dodal Holek. 

Střet zájmů u podnikajících politiků

16.5.2015    ČT 1    19:00 Události

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka

Do vlády putuje novela o střetu zájmů. Počítá s tím, že by politici museli podat informace o svém majetku už v době, kdy převezmou funkci. Stanoví také spodní hranici hodnoty darů, které budou muset přiznávat. Půjde zřejmě o několik tisíc korun. TOP 09 požaduje také to, aby ministři, kteří podnikají, dali firmu do svěřeneckého fondu. Návrh má podporu také u části koalice.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

Než se stali ministry, podnikali. V minulosti třeba Dana Bérová nebo Pavel Drobil. Ze současné vlády jsou to Marian Jurečka a Andrej Babiš. Podle TOP 09 by museli svou firmu dát do takzvaného svěřeneckého fondu.

Martin PLÍŠEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /TOP 09/

Okamžikem, když, když se ten politik ujme funkce člena vlády, tak by musel udělat kroky, kterým převede tu firmu do svěřeneckého fondu a ustanoví správce této firmy, který by se po tuto dobu o tu firmu staral.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

Nápad neodmítají ani někteří vládní politici. Třeba už zmiňovaný Marian Jurečka. Teď už bývalý majitel farmy.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/

Souhlasím s tím, aby ministr nepodnikal a ani nevlastnil tu firmu. Já jsem například musel ukončit své drobné podnikání, stoprocentně jsem tento podnik převedl na jinou osobu.

Jiří DIENSTBIER, ministr, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/

Samozřejmě by to vedlo důsledně k zabránění nebo předcházení střetů zájmů zejména v některých dobře známých případech.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

To šéf státní kasy a majitel jedné z největších tuzemských společností Agrofert Andrej Babiš se nápadu spíš pousmál. A mluví o dalším zákoně, který jde záměrně proti jeho osobě.

Andrej BABIŠ, ministr financí, vicepremiér /ANO/

Pokud mi opozice doporučí nějaký dobrý svěřenecký fond, tak se s tím budu zabývat. Nevidím v tom moc velký rozdíl. Já jsem z firmy odešel.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

Opoziční TOP 09 se inspirovala v zahraničí. Model, kdy politik nemůže ovlivňovat svou podnikatelskou činnost, mají třeba v Americe.

Vladimír KONÍČEK, předseda sněmovního kontrolního výboru /KSČM/

Aktuální situace je taková, že je potřeba o tom diskutovat, ale jak by se to mělo řešit, to je otázka k diskusi.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

Novela teď míří do Legislativní rady vlády. Celý kabinet ji pak na stůl dostane během léta. Až pak poputuje sem do sněmovny. Jestli zavedení takzvaného svěřeneckého fondu v dolní komoře projde, bude jasné ještě během letošního podzimu. Redakce a Štěpánka Martanová, Česká televize.

Sobotka zpražil Dienstbiera za nápad, aby politici hlásili dary nad tři stovky

29.4.2015    Právo    Karolina Brožová       

Premiér Bohuslav Sobotka musel rázně zchladit elán ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který chtěl do připravované novely o střetu zájmů vsunout nařízení, podle něhož by politici museli přiznávat každý přijatý dar nad tři sta korun.

V praxi by to znamenalo povinnost hlásit třeba kytici nebo bonboniéru.

Není divu, že Dienstbier se svým nápadem v meziresortním připomínkovém řízení narazil a jeho úřad už vzal zpátečku. „Skutečný střet zájmů je jinde. Novela by měla řešit podstatné problémy, a ne hlouposti,“ řekl k tomu včera Právu premiér a šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka.

„Podle mých informací už jsme takřka všechny připomínky vypořádali. Zvedla se i hranice pro hodnotu daru,“ sdělil Právu Dienstbier.

Zatroubil k ústupu

Nová verze počítá s hranicemi hodnot darů tisíc a pět tisíc korun. „Podle míry souvislosti s výkonem funkce. Ale nejsem si jist, jak se to doslova v návrhu upřesnilo,“ dodal ministr.

 „Dosavadní hodnota darů, které nebylo třeba oznamovat, v jednotlivém případě 10 000 Kč je příliš vysoká. Obecně platí, že veřejný funkcionář musí hájit veřejný zájem, za což je placen z veřejných rozpočtů, a proto se nepředpokládá, že je funkce vykonávána mj. za účelem získávání darů,“ vysvětlil Dienstbier v návrhu, který má Právo k dispozici. Dary od blízkých by se podle něj přiznávat nemuseli.

V praxi nastávají problémy rozlišovat mezi darem či pozorností a neoprávněnou výhodou, na kterou není nárok, zdůvodnil nápad Dienstbier.

Zatímco s oznamováním vlastnických práv k věcem movitým i nemovitým při vstupu do funkce nad 250 tisíc nemají politici žádný problém, snížení limitu pro dary na 300 korun vyvolalo nesouhlas.

 Žádný smysl v původním limitu 300 korun nevidělo ani ministerstvo práce a sociálních věcí.

 „Je spíše dokladem naprosto nerealistické představy o cenových relacích, které se uplatňují v běžném životě. Navrhujeme, aby minimální částka daru byla stanovena na minimálně 1000 korun,“ napsali úředníci resortu ministryně Marksové v připomínkovém řízení.

Stejně tak nesouhlasila i Česká národní banka či Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR. Dienstbiera se v dopise ptala, jak by chtěl, aby funkcionář určoval hodnotu daru třeba v případě, že dostane broušenou vázu nebo vyšívanou dečku.

 „Snad nemůže mít zákonodárce na mysli, aby se obdarovaný na tuto hodnotu ptal dárce, zde by tedy dostala etiketa řádně na frak, nehledě na ostudu mezinárodního rozměru,“ napsala konfederace a navrhla ponechat částku deset tisíc korun.

Člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09) by tento limit snížil na dva tisíce korun. „Já jsem třeba od předsedy klubu Kalouska obdržel k narozeninám ,kalouskovici‘, slivovici nevyčíslitelné hodnoty. A styděl bych se ptát, zda měla hodnotu vyšší než tři sta korun,“ řekl Právu se smíchem.

***

Novela zákona o střetu zájmů by měla řešit podstatné problémy, ne hlouposti Bohuslav Sobotka Co je v návrhu Dienstbierův návrh snižuje limit pro oznamování vlastnických práv k věcem movitým získaných při výkonu funkce z 500 tisíc korun na 250 tisíc za kalendářní rok. Ve „vstupním“ oznámení ke dni zahájení výkonu funkce má politik uvést věci přesahující v jednotlivém případě 250 tisíc. V oznámení lze čekat soupis aut, cenných obrazů, šperků apod. Vycházet se má z částky, za kterou byly položky pořízeny, přičemž snížení/zvýšení ceny lze odvodit od data, ve kterém byla daná věc pořízena. Na hodnotě tak budou získávat např. obrazy či autorská práva, snížení hodnoty lze čekat u aut či vybavení domácností. Majetková přiznání by funkcionáři posílali do centrálního elektronického registru, který by spravovalo ministerstvo spravedlnosti. Pořízení registru Dienstbier vyčíslil na 18 miliónů korun, první rok provozu na 20,3 miliónu. Zákon by měl platit od krajských voleb 2016.

Já jsem třeba obdržel k narozeninám ,kalouskovici‘, slivovici nevyčíslitelné hodnoty Martin Plíšek, poslanec 

 

Z nemocnic i domovů důchodců má zmizet reklama na pohřební služby

1. dubna 2015  14:02
 
Představte si, že jdete do nemocnic či do některého zařízení sociální péče za svým blízkým a najednou vidíte přímo v areálu špitálu či domova důchodců reklamu na pohřební služby. Určitě vás to nepotěší. I s tímto skoncuje novela zákona o regulaci reklamy, kterou ve středu dostali na stůl poslanci.

„Vyšli jsme vstříc požadavkům obcía zřizovatelů těchto zařízení,“ řekl iDNES.cz jeden z předkladatelů novely zákona o regulaci reklamy Martin Plíšek k návrhu, který reklamy na pohřební služby v nemocničních areálech či v domovech důchodců zatrhne.

O tuto věc se již dříve snažilo ministerstvo zdravotnictví, ale návrh neprošel. Nyní jsou podle novelou podepsáni vedle Plíška či exministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09 i zástupci dalších stran ve Sněmovně, vesměs lékaři. Sociální demokrat Jaroslav Krákora, šéf zdravotního výboru Rostislav Vyzula z ODS, pražský exprimátor za ODS a původním povoláním gynekolog Bohuslav Svoboda ODS, komunistka Soňa Marková a Jiří Štětina zvolený za Úsvit.

Zákon také zakáže reklamu na léky ve formě soutěže nebo loterie. Zavádí také novou kompetenci pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, který bude kromě reklamy na léčiva dozorovat i reklamu na doplňky stravy. Ty jsou totiž v reklamě často vydávány za léky. Za porušení zákona by firmám hrozila až patnáctimilionová pokuta.

Zpřísní se i podmínky pro takzvanou „kongresovou turistiku“. „Často se stávalo, že si farmaceutické firmy pro své kongresy a školení vybíraly velmi atraktivní turistické destinace. V těchto případech to pro lékaře byla víc dovolená,“ vysvětluje poslanec Plíšek. Když novela projde, bude moci pořádající firma lékaři či lékárníkovi hradit pouze přesně vymezené výdaje, dopravu, ubytování, stravu a registrační poplatek. Navíc bude muset SÚKL hlásit dobu i místo konání akce, přesné znění programui přehled sponzorů.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/z-nemocnic-i-domovu-duchodcu-ma-zmizet-reklama-na-pohrebni-sluzby-pyv-/domaci.aspx?c=A150401_140220_domaci_kop#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Diskuse o změnách ústavy

30.3.2015 ČT 1

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka
Vláda nedala jasnou podporu zavedení klouzavého mandátu. Návrh vicepremiéra Andreje Babiše a dalších poslanců počítá s tím, že pokud se poslanec nebo senátor stane ministrem, nastoupí na jeho místo náhradník. I přesto zákon zamíří do sněmovny. Jak ale ukazují stanoviska předsedů poslaneckých klubů, nemá šanci na přijetí. Klouzavý mandát totiž nebude ani součástí ústavních změn, které se připravují napříč parlamentními stranami.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Zásadní změna ústavy, kterou Andrej Babiš sliboval, zatím naráží. Vláda se k jeho plánu staví neutrálně. Nicméně jednotliví členové dodávají, že takto není přijatelný.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro legislativu a lidská práva /ČSSD/
Je možné vést debatu o klouzavém mandátu v případě Poslanecké sněmovny, je to těžko představitelné u nějakých jiných funkcí.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Tím bylo myšleno zavedení této změny hlavně pro senátory. Jejich volby totiž negenerují náhradníky, a tak by v případě, že se senátor stane ministrem, musely být vypsány doplňují volby.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ten návrh by skutečně měl otevřít debatu k tomu. Ona už několikrát byla, pak vždycky zapadla.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
A zdá se, že podobná situace bude i v Poslanecké sněmovně. Ukazuje na to i materiál, který Česká televize získala. Poslanci totiž plánují udělat jednu velkou změnu ústavy. Na klouzavém mandátu shoda není. A dostal od poslaneckých klubů červenou. Znamená to tedy, že v souvislosti s velkou změnou ústavy se s ním nepočítá. Podle premiéra měla změnu navrhnout koalice a ne poslanci.

redaktor /citace: Andrej BABIŠ, vicepremiér, předseda hnutí /ANO//
"Asi to byla chyba. Nikdo o to na koalici neprojevil zájem, i když je to racionální. Tak to dám na koalici, pokud si to tak koalice přeje. Jsem zvyklý řešit podstatu věci, ne formu."

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Z dvaceti pěti plánovaných změn ústavy dostala stopku hromadnému projednávání nakonec téměř polovina. Mezi nimi i bod, že prezident jmenuje vládu bez zbytečného odkladu. V balíku změn se nebude projednávat ani to, že prezident má jen jednu možnost jmenovat předsedu vlády, nebo to, že prezidenta lze odvolat referendem. Podporu nemá ani přímá volba starostů a hejtmanů.

Jeroným TEJC, předseda podvýboru pro ústavní procedury /ČSSD/
Důležité je, že teď víme, jaké základní body by mohl ten návrh obsahovat. Nepochybně je shoda na posílení pravomocí prezidenta při jmenování předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Naopak omezit jeho pravomoce má návrh, že při jmenování členů bankovní rady bude potřebovat souhlas Senátu. Ten má zase šanci získat delší lhůtu na projednávání zákonů. Do hry o změnu ústavy se má ale přidat ještě jeden nový bod. TOP 09 navrhuje, aby ústava řešila i střet zájmů politiků. Třeba člen vlády by neměl být ovládající osobou a společníkem ve firmě.

Martin PLÍŠEK, člen podvýboru pro ústavní procedury /TOP 09/
A po dobu výkonu své funkce musel převést tu firmu řekněme do svěřeneckého fondu s tím, že by ustanovil správce, který by se o tu firmu v té době staral.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Podle šéfa podvýboru se ale tato věc nemusí řešit změnou ústavy, stačí upravit zákon o střetu zájmů. Vladimír Keblúšek, Česká televize.

 

Úředníky čeká lov na prémiové body

21.3.2015    Právo    Naďa Adamičková, Marie Königová        

Státní úředníky bude v budoucnu strašit honba za body. Aby získali dobré hodnocení a díky němu i vyšší osobní příplatek, budou muset dosáhnout co největšího počtu bodů.

Každou z činností totiž bude oceňovat nadřízený určitým počtem bodů, na jejichž základě se jim peníze budou počítat.

Superúředník Josef Postránecký pro úředníky chystá složitý systém hodnocení, na jehož základě se jim přizná osobní příplatek. Ten může být v rozpětí nula až sto procent výše jejich tarifního platu podle oficiálních tabulek. Návrh už rozeslal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) do připomínkového řízení.

Nejlepší dostane příplatek 100 %

Na stoprocentní příplatek má podle informací Práva dosáhnout pouze ten úředník, který si při služebním hodnocení vybojuje označení „vynikající všeobecně uznávaný odborník“.

Od takového člověka se očekává plnění úkolů „vysoko nad rámec požadavků“. Ostatní budou omezeni na 50, 30 nebo 10 procent tarifního platu v platové třídě, v níž je jejich služební místo zařazeno. Například ve dvanácté platové třídě při šestileté praxi bude rozdíl mezi stoprocentním a padesátiprocentním osobním příplatkem činit zhruba 11 tisíc korun. V páté platové třídě při stejné praxi to bude šest tisíc korun. Letos ještě úředníci hodnocení uniknou, protože vláda jeho první kolo odložila až na příští rok.

 „S přijetím nařízení vlády nebudou spojeny žádné bezprostřední dopady na státní rozpočet, neboť osobní příplatek je i v současné době navázán na výkonnost státních zaměstnanců a toto pravidlo by mělo být správními úřady dodržováno,“ tvrdí Postránecký v odůvodnění. Úředníci v navrženém systému mají být rozděleni do dvou skupin. V první budou ti, kteří byli zařazeni do 5. až 11. platové třídy, ve druhé budou úředníci s platem ve 12. až 16. platové třídě.

Hlavně rychle a správně

Hodnotit se budou hlavně správnost, rychlost a samostatnost rozhodování a z menší části dovednosti a znalosti předpisů. Zbytek pak připadne na dodržování kázně a zvyšování znalostí.

Výsledek hodnocení bude vyjádřen body, ke kterým se dojde složitým výpočtem. Závěr hodnocení bude znít: státní zaměstnanec dosahuje ve službě vynikajících, dobrých, dostačujících nebo nevyhovujících výsledků.

Pro stanovení osobního příplatku bude systém obdobný, nebude se však přihlížet k hodnocení kázně a vzdělávání.

 „Osobní příplatek by měl být primárně přiznáván jako tzv. výkonnostní složka platu, měl by tedy zohledňovat především výkonnost státního zaměstnance, případně jeho znalosti a dovednosti,“ zdůvodňuje Postránecký. (Pokračování na str. 2) (Pokračování ze str. 1) Jeden z vyjednavačů ke služebnímu zákonu Martin Plíšek (TOP 09) návrh kritizuje. Podle něho takový systém hodnocení povede k tomu, že úředníci se budou chovat opatrně.

 „Pokud navíc bude kladen větší důraz na rychlost, může to vést k nekvalitním rozhodnutím,“ řekl Plíšek Právu. Takové nastavení kritérií podle něj posiluje neodpovědnost úředníků za nesprávná rozhodnutí a hrozí formalistické rozhodování.

 „Obávám se, že místo odpovědnosti a odbornosti dojde k honbě za čárkami, tedy za rychlost vyřízení. Myslím, že víc by se měla hodnotit kvalita,“ dodal poslanec. Upozornil, že při nesprávném postupu hrozí zásahy soudů.

Připomínky k systému hodnocení mají i budoucí služební úřady. Z jejich vyjádření, které se podařilo Právu získat, vyplývá, že ho považují za příliš složitý a nepřehledný. Vadí jim třeba to, jak málo je v hodnocení oceňováno vzdělávání a absolvování odborných školení. Jeden z úřadů to považuje za „demotivující“, neboť jeden bod dostane úředník, který nějakou formou vzdělání projde, stejně jako ten, který žádné neabsolvuje, protože to po něm zrovna ten rok nikdo nepožaduje.

 

Tanec se Zemanem politiky příliš neláká

18.3.2015    Lidové noviny    TOMÁŠ TOMÁNEK       

PRAHA Má to být vrchol plesové sezony. Společenská akce v sídle českých vládců, na kterou prezident pozval okolo 700 lidí. Lístky stojí tisíce korun a hlavní cenou v tombole je pětichodová večeře s Milošem Zemanem a první dámou Ivanou. Jenže třeba pozvaní politici se na hradní ples příliš nehrnou. A je tak možné, že se Španělský sál nezaplní, jak by mohl. To by byla škoda pro dobročinné aktivity prezidentského páru. Výtěžek totiž chtějí rovným dílem rozdělit do svých dvou nadačních fondů. Zatímco paní Ivana přispívá nemocnicím, domovům seniorů nebo na síť klokánků, Zeman chtěl peníze vložit na účet, z něhož spolu s dalšími dárci po kapkách symbolicky umořuje skoro dvoubilionový státní dluh. Bohužel. Ten den už mám něco jiného „Omluvil jsem se, už jsem dříve slíbil účast na jiné akci,“ uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek.

 „Žel jsem se musel omluvit pro jiné povinnosti,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip, který pozvánku z Hradu také obdržel.

Zeman sice počítal s tím, že na ples dorazí až několik stovek lidí, mnozí pozvaní se ale omlouvají s odkazem, že už mají v plánu navštívit jinou akci.

 „Pan ministr má v tu dobu již dlouho plánované jednání komise k otáčivému hledišti a revitalizaci zámeckých zahrad v Českém Krumlově,“ řekla LN Simona Cigánková, mluvčí ministra kultury Daniela Hermana.

Omluvenku prezidentské kanceláři doručili předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, ministr dopravy Dan Ťok, šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Jsem na horách,“ zdůvodnil, proč na Hrad nedorazí.

Lídr vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš sice pozvánku dostal, nechce se mu ale jít bez partnerky. „Nepůjdu, nemám s kým jít. Moje paní není ten den v Praze,“ napsal LN.

Pro přátele Ne každý člen kabinetu nebo poslanec našel ve schránce pozvánku. Prezidentská kancelář hosty pečlivě vybírala. „Nikdo mě nepozval. Ve společnosti nepozvaných se ale cítím lépe,“ řekl poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O konání plesu nic nevěděl ani člen dolní komory za KDU-ČSL Ivan Gabal. „Zatím jsem nebyl ani pozván,“ uvedl také sociální demokrat Antonín Seďa.

Koho si naopak Zeman přál vidět, jsou členové někdejšího přechodného kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka, jehož existenci si prezident „vydupal“ po pádu předchozí pravicové vlády.

Ani mezi takto blízkými ale příliš nepochodil. Na ples nedorazí Rusnok ani další lidé z „vlády odborníků“. Omluvila se exministryně spravedlnosti Marie Benešová, nepřijdou exministři Jan Kohout, Jiří Balvín ani Martin Holcát.

Kdo za prezidentem naopak přijde, je šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ten se Zemanem jezdí i na zahraniční cesty, a je dokonce ve správní radě jeho nadačního fondu. Na Hradě si zatančí také poslanec hnutí ANO Martin Komárek. Jeho zesnulý otec, sociálně demokratický politik Valtr Komárek, byl prezidentovým blízkým přítelem.

Hrad seznam pozvaných hostů tají. Kromě politiků mezi nimi mají být i umělci a další osobnosti veřejného života. „Pokud jde o počet hostů plesu, tento bude znám až v okamžiku konání akce,“ řekl LN mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Výtěžek plesu bude podle něj spočítán zhruba dva týdny po akci.

Více konopí na předpis, a to i pro děti

18.3.2015    Mladá fronta DNES    Lenka Petrášová       

Pacienti, kteří potřebují léčebné konopí, k němu budou mít snazší přístup: nová vyhláška jim umožní získat větší měsíční dávku, léčit se takto budou i děti a přibude lékařů, kteří konopí předepíší.

PRAHA Až šestkrát větší měsíční dávku léčebného konopí dostanou pacienti podle nové vyhlášky, která právě prochází připomínkovým řízením. Místo dnešních třiceti gramů jim lékaři budou moci předepsat až180 gramů.

 „Ve státech, kde se konopí používá, se měsíční objemy pohybují od 15 do250 gramů,“ píše se v důvodové zprávě s tím, že není důvod omezovat léčbu v Česku na30 gramů, jak je tomu dosud.

Konopná novela také ruší zákaz předepisovat konopí dětem – nově by mělo být jen na uvážení lékaře, zda a v jakém věku pacientovi recept napíše.

Třetí a nejdůležitější změnou je, že se k léčebnému konopí dostanou i pacienti s jinými diagnózami než dosud – rozšiřuje se okruh specializací lékařů, kteří budou moci konopí předepsat. Nově pacienti dostanou recept i při léčbě bolesti u zeleného zákalu, což si vyžádali sami oční lékaři. A mastmi se budou moci mazat i lidé s problematickou kůží, pokud jim konopí předepíše dermatolog.

Výsada pro deset lidí S tím souvisí i další úprava: nově už nebude užívání konopí omezeno jen na inhalování a polykání, ale lékárník z něj bude moci připravit právě třeba i masti.

Novela vznikla na ministerstvu zdravotnictví, jejím cílem je náprava dnešního stavu, kdy předepisování léčebného konopí téměř nefunguje. Podle lékového úřadu zatím předpis dostalo jen deset pacientů. „S ohledem na to, že léčebné konopí je pro české pacienty obtížně dostupné či nedostupné, navrhujeme změny problematických míst vyhlášky,“ říká důvodová zpráva.

Kolik pacientů by pak mohlo léčebné konopí užívat?

 „Horní hranici lze odhadnout až ke třiceti tisícům lidí,“ říká adiktolog Tomáš Zábranský, který je spoluautorem novely.

K tomu počtu se však podle něj budou čeští pacienti dostávat postupně a relativně pomalu.

 „Pokud se během letošního roku dostaneme k pěti stům léčených pacientů, budu to považovat za úspěch. Deset tisíc jich nebude dříve než za čtyři až pět let,“ dodává.

Dnes konopí nejčastěji využívají pacienti s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou či ti, kteří trpí bolestmi při rakovině.

 „Když jsme vyhlášku chystali, odborné lékařské společnosti ještě dávaly konzervativní až negativní stanoviska. Pokud se to změnilo a lékaři nyní mají více ochoty konopí předepisovat, pak to respektuji,“ vysvětlil omezení v původní vyhlášce bývalý náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09). 

Stíhání Svobody se zaseklo

14.3.2015    Lidové noviny    MARTIN SHABU       

Žalobci odvedli nekvalitní práci a nyní na pokyn svých šéfů žádost o vydání exprimátora za ODS raději stáhli

 PRAHA Tak to tu v polistopadové historii zřejmě ještě nebylo. Policie jeden měsíc žádá o vydání poslance k trestnímu stíhání a po zasedání mandátového a imunitního výboru, který vydání nedoporučí, detektivové zase návrh stáhnou.

Přesně to na vlastní kůži pocítil poslanec a bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Policisté pod dozorem žalobců z Prahy 1 chtěli známého politika stíhat pro porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Zákon měl exprimátor porušit tím, že s právníkem a nynějším senátorem Václavem Láskou uzavřel smlouvu na provedení auditu, avšak bez souhlasu radních. Láska analyzoval kontrakty z éry exšéfa pražského dopravního podniku Martina Dvořáka.

Žádná flagrantní chyba?

Nyní však vzali žalobci zpátečku. „V rámci výkonu dohledové prověrky jsme dospěli k závěru, že žádost policejního orgánu byla podaná předčasně, neboť jsme na základě dosavadních zjištění neshledali podmínky pro zahájení trestního stíhání,“ vysvětlila LN Štěpánka Zenklová, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze. Prověrku postupu však neprovedli z vlastní vůle, nýbrž na popud vrchních žalobců. „S ohledem na pochybnosti ohledně správného vyhodnocení věci jsme iniciovali výkon dohledu,“ upozornila LN pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Abychom se ve složitých zákrutách trestního řízení zorientovali, je nutné se vrátit na začátek případu.

Žádost o vydání Svobody podali detektivové pod dozorem obvodního státního zástupce z Prahy 1 Jana Maršálka. Když se však do věci vložili spolupracovníci Bradáčové a městští žalobci provedli prověrku spisu, zjistili, že v současné podobě je konstrukce obvinění neudržitelná. To ostatně potvrdil i Maršálkův nadřízený Jan Lelek: „Státní zástupce dospěl k závěru, že je nutné některé věci doprověřit, neboť to prověřování nebylo komplexní.“ LN proto zajímalo, kdo za špatně odvedenou práci ponese odpovědnost a zda někdo ze státních zástupců bude šetřen pro možné kárné provinění.

Mluvčí městských žalobců Zenklová se v tomto ohledu vyjádřila takto: „Nebylo zjištěno žádné flagrantní pochybení. Prověřování nadále pokračuje. Je zcela běžné, že nadřízený orgán dospěje k odlišnému názoru stran zahájení trestního stíhání.“ Nyní budou vyšetřovatelé dál sbírat a vyhodnocovat důkazy a zváží, jestli k žádostí o vydání přikročí znovu.

Jenže po dosavadních eskapádách se zdá být průchodnost takového návrhu v Poslanecké sněmovně nulová. Poslanci z mandátového a imunitního výboru už na konci února dospěli k závěru, že Svobodu nevydají. Nyní neskrývají své rozčilení nad nestandardním průběhem stíhání jejich kolegy.

Rozzlobení poslanci „Budu žádat ministry spravedlnosti a vnitra, aby nechali prověřit protichůdný postup orgánů činných v trestním řízení. Došlo totiž k nepřiměřenému zásahu do osobnostních práv poslance Svobody. Něco takového se nesmí opakovat,“ říká nekompromisně poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který byl zpravodajem materiálu k Svobodově vydání. Podivoval se rovněž nad načasováním tohoto stažení, neboť za dva týdny měli poslanci o věci hlasovat na plénu sněmovny.

 „Pořád je to podle přísloví na každém šprochu pravdy trochu. Jen na vás hází špínu. Tak to jde pořád dokola, což příliš nevypovídá o právním státě,“ stěžoval si exprimátor Svoboda. Upozornil také, že zmíněné stíhání bylo v minulosti jednou odložené. Důvodem bylo to, že Svoboda je spolu s bývalými radními obžalován v jiném případě, a sice v kauze dodatečné zakázky k Opencard. Soud však loni v prosinci vrátil případ žalobcům k došetření. „Soudce to vrátil s tím, že materiál žádný trestný čin nedokazuje. Poukázal na řadu pochybení ve vyšetřování, které tam vyjmenovává včetně například znaleckých posudků,“ dodal Svoboda, kterého poslanci v tomto případu ke stíhání vydali.

Dodejme, že Láskův audit za milion korun budí pozornost od počátku. Podle Láskovy analýzy fungovala v podniku od roku 2007 organizovaná zločinecká struktura, která připravovala nevýhodné smlouvy. Vznikla tak údajně škoda v řádech stamilionů korun. Ve věci padlo několik trestních oznámení. Jak ale upozornily nedávno LN, zmíněný audit není k nalezení na magistrátu ani v dopravním podniku. 

 

Plány, jak omezit moc Andreje Babiše

12.3.2015 ČT 24 22:00 Události, komentáře

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Já se zastavím u toho, o čem před chvílí Lukáš mluvil. Bohuslav Sobotka je schopen vzdorovat Andreji Babišovi a někteří politici, když půjdeme ještě dál, začínají uvažovat o tom, jak vliv a moc Andreje Babiše, o které se domnívají, že je moc velká, omezit. Třeba člen ústavně-právního výboru, poslanec za TOP 09 Martin Plíšek, připravuje návrh ústavního zákona, který by přikazoval členům vlády převést akciové podíly a tím i výkon vlastnického práva na jiné osoby. A podle deníku Právo by pro takový zákon mohli eventuálně hlasovat i poslanci ČSSD. Dokonce ani premiér Sobotka tento nápad neodmítl s tím, že by bylo třeba takový návrh projednat v koalici. Miroslav Kalousek zase navrhuje, aby se společnosti s majetkovou účastí státu, na které teď dohlíží ministerstvo financí, přesunuly pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to jen běžná opoziční hra, na kterou chystají či chytají i vládní poslanci, anebo je skutečně potřeba omezit vliv šéfa ANO a ministra financí? V Událostech, komentářích zmiňovaný Martin Plíšek. Dobrý večer, pane poslanče, vítejte u nás.

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Přeji vám pěkný večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Začněme od té otázky, která tady padla. Je potřeba omezovat Andreje Babiše, jeho vliv a jeho moc?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Já si myslím, že podstatné je lépe vymezit střet zájmů. My jsme měli nedávno v Poslanecké sněmovně seminář o změnách ústavy a pan předseda Ústavního soudu, když hovořil o deficitech současné ústavy, tak zmínil i to, že článek 70, který upravuje pouze obecnou floskuli, které činnosti obecně nemá vykonávat člen vlády z hlediska povahy jeho funkce, takže vůbec nezmiňuje konkrétní pozice, které by to měly být a odkazuje pouze na zákon o střetu zájmů, který už je poměrně zastaralý a my docela netrpělivě čekáme, že vláda předloží Poslanecké sněmovně nový zákon o střetu zájmů.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No, ale řešíte to v souvislosti s panem Babišem, tedy je potřeba omezit pana Babiše?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Pan předseda Ústavního soudu na tom semináři dokonce zmínil prvního místopředseda vlády a ministra financí v souvislosti s tímto apelem. V novodobé historii České republiky je nevídaná kumulace politické, ekonomické a mediální moci v jedněch rukou, to je jednoznačné. To znamená možnost ovlivňovat mediální legislativu, daňovou, finanční, z níž profitují také firmy navázané na Agrofert, který vlastní první místopředseda vlády, tak je jasné ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Víte, já se ptám, ano, tomu rozumíme, já se ptám z toho důvodu, že až přijde jiný bohatý člověk do politiky, bude mít jiné aktivity, tak zase budeme měnit ústavu a zase budeme přepisovat zákony, protože on nebude mít aktivity v médiích, v zemědělství a já nevím kde, ale v dopravě a v jiném průmyslu?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Tak já si myslím, že ty pravidla musí být obecná, musí být nastavena na dlouhou dobu dopředu. Ústava z první republiky z roku 1920 dokonce tato, toto ustanovení měla. Měla tam ustanovení o tom, že člen vlády nesmí být členem řídících a kontrolních orgánů, já to budu říkat současnou terminologií, podnikajících osob a zároveň nesmí být zástupcem, to znamená, představeným těchto podnikajících osob. Já si myslím, že určitě toto ustanovení je dobré převést i ve smyslu zákona o obchodních korporacích a doplnit, že člen vlády nesmí být osobou ovládající v rámci podnikatelského subjektu, zejména u firmy, která obchoduje se státem, jako jsme svědky v případu, v případu Agrofertu, ale já chci zdůraznit, že se to nemá týkat jenom prvního místopředsedy vlády a ministra financí, ale má se to týkat samozřejmě kteréhokoli člena, člena vlády.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ten váš návrh, ano, převést výkon akcionářských práv na nějakou jinou osobu, k čemu to je? Převedu to na kamaráda, v tu chvíli nemám žádné akcie, ale s kamarádem jsem přece dohodnutý a ty firmy budou fungovat a ty obchody stejně pojedou dál. Nebo ne?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Tak bude se, bude se mimo jiné ..., jako my nemůžeme ... omezovat výkon vlastnického práva, ale bude se mimo jiné vědět, kdo konkrétně ty rozhodovací pravomoci vykonává, bude tam, budeme vědět, že ministr financí, když vykonává pozici ministra financí, tak současně není v pozici šéfa Agrofertu a nehájí dohromady veřejný, ale i soukromý zájem svých podnikatelských ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale budeme vědět, že jeho nejbližší známý je tímto člověkem, který toto všechno ovládá a pracuje v souladu s dotyčnou osobou ve vládě.

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Tak samozřejmě ideální by bylo, kdyby takoví ministři, a la v Itálii Silvio Berlusconi, který byl ministerský předseda, ve vládě vůbec, vůbec nebyli. Já si myslím, že se musíme v podvýboru pro ústavu domluvit na těch pravidlech z hlediska toho, jaké pozice v těch podnikajících osobách ti členové vlády mohou a nemohou vykonávat. Je to prvotní diskuse. Já jsem rád, že ostatní kolegové z poslaneckých klubů o tom diskutovat chtějí, jsem dokonce připraven a jsem zvědavý například na svoji novou kolegyni v ústavně-právním výboru, paní profesorku Válkovou, jak se postaví k tomu apelu pana předsedy Ústavního soudu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Zpátky k podstatě věci. Není to jenom mnoho slov, které stejně nic nezmění?

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Já si myslím, že například musíme přijmout komplexní zákon o střetu zájmů v tom smyslu, že ministr by si neměl psát zákon v tom případě, kdy může pozitivně benefity z toho zákona ovlivnit jeho podnikání. To jsme teď byli svědky u zákona, u novely zákona o spotřebních daních, které připravilo ministerstvo financí, pan ministr financí pak na vládě zjistil, že tam má střet zájmů, tak ho ohlásil a na vládu ho musel předložit ministr zemědělství, aby nám ho v Poslanecké sněmovně zase vysvětloval možná ministr financí nebo ministr zemědělství, to ještě nevíme. Myslím si, že by mělo být jasné, že v tomto případě by tu legislativu neměl tvořit a spolurozhodovat a vypořádávat si připomínky ministr financí například.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane poslanče, děkuju za rozhovor v Událostech, komentářích. Na shledanou.

Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
--------------------
Také děkuji a přeji pěkný večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pro vás mám přání pěkného večera taky a zítra u Události, komentářů s Davidem a Lukášem. Na shledanou.

Sezónní hrdina z ANO

7.3.2015    Právo    Karolina Brožová       

Hnutí ANO má po svém víkendovém sněmu oficiálně prvního potížistu. Stal se jím Ivan Pilný (70), předseda hospodářského výboru Sněmovny a bývalý ředitel Microsoftu pro ČR, jenž si myslel na křeslo místopředsedy, ale neuspěl. Znalci poměrů v hnutí však tvrdí, že Pilného odvaha kritizovat brzy opustí.

Sněm hnutí ANO celý víkend připomínal dobře namazaný stroj. Jeho jediné zadrhnutí způsobil právě Pilný, když se naštval, že delegáti zvolili do vedení strany pražskou šéfku ANO Radmilu Kleslovou. „Volba místopředsedů byla domluvená,“ rozdával Pilný rozhovory novinářům. „Když jsem ji (Kleslovou) tady viděl rejdit a když přišli za mnou s tím, že naši lidé vás budou volit, když vaši budou volit mě, tak jsem řekl: Na shledanou,“ popsal Právu.

Jenže Kleslová jeho slova dementuje.

„Vždyť on ani nebyl delegát a neměl hlas. Těžko jsem ho po něm mohla chtít.

Já panu Pilnému nerozumím.

Myslela jsem si, že je to inteligentní člověk,“ řekla Právu. Zatímco Pilný tvrdí, že ho ANO zklamalo, neboť ve vedení dalo křesla lidem, kteří je použijí jako „výtah k moci“, jeho kolegové mimo záznam tvrdí, že jediné, co Pilného doopravdy štve, je skutečnost, že ten výtah nemůže použít sám.

 „Je mi šumafuk, jestli jsem byl zvolen, nebo ne, já mám svoji práci jako předseda hospodářského výboru, takže tohle mi nevadí. Ale chtěl jsem sdělit svůj názor,“ odmítá Pilný.

Pilný věděl, do čeho jde

Ovšem důvěru si nezískal a nemá ji ani od těch, kteří jej znají léta. Svůj pohled na to, jaké jsou Pilného priority, předkládá jeho bývalý kolega z politické strany Občané.cz, Petr Havlík. „Ivan Pilný je takový sezónní hrdina. Pragmatik, kterému občas bouchnou saze,“ řekl Právu. S Pilným spoluzakládal stranu Občané.cz, kterou však prý opustil hned, když mu Babiš nabídl „víc“. Takže se prý Pilný chová podobně mazaně jako ti, jež kritizuje.

 „ANO je politickou divizí Agrofertu a Ivan Pilný to dobře věděl, když tam vstupoval,“ pokračoval Havlík.

 „ANO funguje na dvou nebezpečných principech – a to je lež a strach. Ta lež začíná už v tom, že pan Babiš tvrdí, že v roce 2013 jeho kampaň stála mezi50 a100 milióny. Jako profesionál říkám, že ta kampaň stála prokazatelně kolem 700 miliónů. Jestliže někdo lže – a toto není nic jiného než lež – v této věci, tak nemám důvod mu věřit v jiných věcech,“ řekl Právu Havlík.

 „Pilný musel vědět, že je tu 600 miliónů korun rozdílu mezi deklarovanou cenou za kampaň a skutečnými náklady. Ale nevadilo mu to. To mi připadá jako hrdinství ex post. Kladu si otázku, zda by takto vystoupil, kdyby byl zvolen,“ přisadil si.

Námluvy s TOP 09?

Rameny krčí i Pilného současný kolega, poslanec Martin Komárek. „Mám Ivana Pilného velice rád. Je obrovský odborník a silná osobnost. Určitě vystoupil na sněmu velmi dobře. Já jsem ostatně vystoupil podobně.

On možná s větší exaktností varoval před tím, aby ANO nedopadlo jako tradiční strany, které touží po moci a prostřednictvím intrik si ji vybojují,“ řekl Právu.

Se starším poslancem z hnutí se však zcela v postoji neztotožňuje. „Nemyslím, že bylo správné jmenovat nějaké členy našeho vedení. V tom s ním nesouhlasím. Nemyslím si, že by v hnutí měla vzniknout nějaká opozice a že by se měla formovat kolem kolegy Pilného. Souhlasím s panem profesorem Bělohradským, že pokud ANO nedá najevo větší názorovou pluralitu, tak se jeho šance na vítězství ve volbách sníží,“ dodal Komárek.

 „Žádné domluvy nebyly, to já odmítám,“ reagoval zase na kritiku Pilného poměrně rozezlený Babiš.

Podle vzoru, když se dva perou, třetí se směje, neshody ve vládním hnutí dělají radost opozici. TOP 09, ke které má šéf hospodářského výboru názorově poměrně blízko, posílá dokonce náznaky, že by se nebránila bližší spolupráci – tedy v případě, že by Pilný za sebou v ANO práskl dveřmi.

Koneckonců – Pilný podporuje navzdory koaliční smlouvě ANO, ČSSD a lidovců zavedení školného, které doporučovala právě TOP 09, nebo kritizuje zrušení zdravotnických poplatků, které zase před lety topka zavedla.

S Kalouskovou stranou se podle poslance Františka Laudáta (TOP 09) shodne také na omezování otevírací doby obchodů nebo na zákoně o prokázání původu majetku.

 „Ve výboru pro evropské záležitosti vystupuje vždy velmi fundovaně a s jeho názory povětšinou souhlasím. Jeho kritika hnutí ANO se mi hodnotí těžko, sám patřil k těm, kdo Agrofertu svojí tváří pomohli dostat se k moci,“ řekl Právu místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

 „Ukazuje se, že někteří poslanci ANO mají dokonce svůj názor. Pan poslanec se na sebe snaží pilně upozorňovat. Občas používá pravicovou rétoriku, ale zřejmě si spletl stranu. ANO je nevyhraněná všehochuť, zkrátka když pejsek s kočičkou vařili dort,“ dodal poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Pilný však přestup k jiné straně prozatím odmítá. „TOP 09 jsou lidé. S některými si rozumím, s některými ne. To platí i o ODS, dokonce i o některých lidech z KSČM. Ale já jsem člověk, který když někam vstoupí, tak neutíká.

Určitě nikam nepřestoupím. Racionálně nevidím v ODS ani v TOP 09 směr, kam by nás mohly posunout,“ míní Pilný. Sám sebe popisuje jako člověka, co má rád změny. „A ANO tu změnu mohlo jako jediné přinést,“ vysvětlil Právu.

S bratry i matkou jen na18 metrech

Sám Pilný pochází prý z chudé rodiny. Narodil se v Praze ještě za války, v roce 1944. „Můj táta byl alkoholik a tuberák. Opustil nás, když mi byly tři. S mámou a dvěma bratry jsme žili v garsonce18 metrů čtverečních. Takže když mi někdo řekne, že je chudý, tak se usmívám, protože já doopravdy vím, co to je,“ vyprávěl Právu.

Maminka byla vyučená švadlena, ale živila se spíš různě. „Uklízela v Gottwaldově mauzoleu. Vždy, když tam pak stahovali prapory, nám z toho šila trenýrky,“ vzpomíná. „Takže když mi někdo vyčítá, že jsem bohatý a mlaskám, tak se tomu směju,“ dodal.

Pilný vystudoval ČVUT v Praze a získal titul inženýra. Další část života se pak zajímal o počítače. „Dělal jsem software i hardware, lokalizoval jsem informační systémy. Po roce 1989 jsem začal podnikat, měl jsem firmu na školení lidí na počítačích, prodával jsem Apple. V roce 1992 se mi firma rozjela, potřeboval jsem peníze a půjčit si od banky dva milióny, ale nikdo mi nepůjčil. Pak jsem našel inzerát, že Microsoft hledá obchodního zástupce, pozvali mě k interview do Mnichova a dostal jsem pozici generálního ředitele pro ČR,“ shrnul pro Právo.

V nejvyšších patrech byznysu zůstal do roku 2002. V Microsoftu byl do roku 1998, pak působil jako prezident Sdružení pro informační společnost. V letech2000 a2001 řídil Český Telecom, posléze se stal generálním ředitelem alternativního operátora eTel.

Divácké publikum může Pilného znát ze soutěžního pořadu České televize Den D z roku 2008.

Začínající podnikatelé se v něm snažili oslovit investory a získat od nich peníze na své projekty. V roli rádce i mecenáše v pořadu vystupoval právě i Ivan Pilný.

Po celou dobu také soukromě podniká: byl společníkem ve firmě L. R. Trade, s. r. o., která v obchodním rejstříku uvádí, že se zabývá správou movitého a nemovitého majetku a hostinskou činností, a Agilitas, s. r. o., která se zabývá ohňostrojnými pracemi, nebo obchodní společnosti Break2win, s. r. o.

Když se před volbami v roce 2013 řešilo, zda Babiš byl, nebo nebyl agentem StB, Pilný vzkázal, že pokud předseda ANO spor prohraje, z hnutí odejde. Kleslové však její minulost rozvědčice komunistické tajné služby nevyčítá – vadí mu prý jen způsob její politiky.

Možná za to může i fakt, že sám neměl na výběr spolupracovníků lepší ruku – marketingovým ředitelem Microsoftu jmenoval v roce 2003 bývalého agenta StB Jana Mühlfeita, ve firmě L. R. Trade zase byl jeho společníkem Albín Sybera, o němž historik Pavel Paleček tvrdí, že za minulého režimu donášel informace na katolickou církev.

„Ta aféra kolem Mühlfeita vypukla v roce 2000. V roce 1993 jsem o jeho minulosti neměl tušení,“ vysvětluje nyní Pilný. Se Syberou jej zase prý pojí jen investice do hotelu v Praze. Ihned poté společné podnikání ukončili. V kontaktu však jsou dál, společně jeli nedávno také na misi do Indie.

I když se ve své pozici šéfa Microsoftu musel Pilný častokrát s politickou reprezentací potkat, rád to prý nedělal.

 „Ano, byl jsem třeba na večeři s Klausem. Nebo když jsme dodali školám software za 200 miliónů, tak jsem podepisoval smlouvu s ministrem školství Pilipem. Ale to byly takové běžné příležitosti. Politici nebyli v seznamu lidí, s nimiž bych chtěl chodit na pivo,“ vysvětlil Právu.

Babiš nemá alternativu

V roce 2009 se však rozhodl pro změnu a vstoupil do Občanů. cz. „Ten program se mi hrozně líbil. Jenže předseda Havlík byl trochu zahořklý kvůli svému odchodu z ODS. Nedařilo se mu oslovit lidi a získat peníze na kampaň. Na konci naší spolupráce jsme už byli na kordy. Ve volbách jsme neuspěli. Pak mě oslovil pan Babiš a já zjistil, že to, co chce, je dost podobné Občanům.cz, takže jsem kývl,“ objasnil.

Babišovi věřil, že jako úspěšný člověk dokáže pomoci i celé společnosti. Do ANO vstoupil ihned, co se za něj rozhodl kandidovat. Ani teď, po jím kritizovaném sněmu a zvolení nového vedení, prý svého činu nelituje.

 „Mě mrzí, že to bylo takto domluveno dopředu. Víte, i v Babišových Lidových novinách psali, že paní Kleslová představuje to nejhorší, co v politice může být,“ podotkl Pilný. „Třeba Martin Stropnický přijel na krajský sněm do Prahy a paní Kleslová mu ani nedovolila vystoupit,“ uvedl. Takový způsob volby vedení se mu prý nelíbí. A nejde jen o Kleslovou. „Tam jsou další lidé, co mají více ambicí než zkušeností,“ míní poslanec. Podle toho, co říká, nemá Pilný potíž snad jen s Babišem jako předsedou a s Jaroslavem Faltýnkem jako jeho statutárním zástupcem. „Já bych je volil. Za pana Babiše není náhrada. Pan Faltýnek je zase dobrý organizátor, umí věci pojmenovat, a dokonce i umí přiznat, když něčemu nerozumí. Má nějaké chyby, má minulost v ČSSD. Ale nevidím nikoho, kdo by ho mohl nahradit. Volil bych ho už proto, že neznám alternativu,“ vysvětlil Pilný.

Čtyři děti a šest vnoučat

Babišovi neupírá právo chtít ve vedení lidi, kteří jsou k němu loajální, na druhou stranu se mu nelíbí, že bylo podle jeho informací Stropnickému i ministrovi Richardu Brabcovi doporučeno, aby do vedení nekandidovali.

 „Když chcete mít zpětnou vazbu, musíte mít kolem sebe lidi, co neříkají totéž co vy,“ myslí si Pilný. „Ale přesto nevnímám Babiše jako autoritářského vůdce. Je dobře, že strana má takového člověka. Podívejte se, jak to vypadá v ostatních stranách. Když chcete uspět, potřebujete charismatického člověka, který ví, kam jde,“ myslí si poslanec.

Ne ve všem však s Babišem souhlasí. Jasno nemá ani v otázce, zda by bylo dobré zavést většinový volební systém. „Nejlepší by bylo mít osvíceného diktátora, ale nejsou lidi,“ zažertoval. Jeho politickou činnost Pilného rodina sleduje prý spíš zpovzdálí. A radost z ní vůbec nemá. Poslanec je podruhé ženatý. S první ženou, se kterou vstoupil do manželství ve svých 22 letech, má dvě děti – Ondřeje a Ditu. S další ženou Květou, se kterou je už více než 30 let, pak Elišku a Amálku. Všechny děti jsou dospělé, vystudovaly vysoké školy a vydělávají si.

Pilný má také už šest vnoučat – největší zásluhu na jejich počtu má syn Ondřej, který má desetiletá trojčata.

 „Má žena není vůbec šťastná, že jsem šel do politiky. A už vůbec ne z toho mého posledního vystoupení. Ani moje děti. Dcera začala chodit s mladým zeleným, tak se dostáváme do názorového střetu. Ale myslím, že mě respektují,“ uvedl pro Právo.

V Pilného případě platí nomen omen – ve svém volném čase nezahálí. Píše knihy a trénuje mozek. Pouze když potřebuje doopravdy „vypnout“, tak sportuje a jezdí na kole.

 

Chystá se brzda na Zemana kvůli ČNB

7.3.2015    Lidové noviny    TOMÁŠ TOMÁNEK       

Poslanci připravují změnu zavedené praxe, kdy je prezident jediný, kdo rozhoduje o obměně členů vedení centrální banky.

I když ale novela ústavy projde, bude platit až po příští prezidentské volbě.

Hlava státu si od začátku roku několikrát vzala na mušku Českou národní banku, respektive její vedení - bankovní radu. Zatím naposledy ji Miloš Zeman kritizoval ve čtvrtek. Prezidentovi vadí zejména znehodnocování české měny, které centrální banka slovně i devizovými intervencemi podporuje.

Již dříve se Zeman nechal slyšet, že do rady jmenuje pouze odborníky, kteří nebudou do kurzu koruny zasahovat a podpoří brzký vstup země do eurozóny.

Právě prezident má podle ústavy výhradní právo obměňovat členy bankovní rady. Poslanci ale v tuto chvíli přemýšlejí, jestli by tomu tak mělo být i v budoucnu. Nebezpečí přímé volby „Když obsazení určuje pouze jeden člověk, je tam zpravidla obsažen jen a pouze jeden názor,“ řekl včera LN předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

Nebezpečí podle něj přinesla přímá volba hlavy státu. Její zavedení prý vede k tomu, že uchazeči o místo na Hradě vedou zdlouhavé a finančně nákladné předvolební kampaně, na které někde musejí vzít peníze.

„Chceme zabránit tomu, aby kandidát využil podpory jedné nebo dvou vlivných finančních skupin výměnou za to, že tam (do bankovní rady - pozn. red.) dosadí lidi, které ony budou potřebovat,“ zdůvodnil Tejc, proč jeho strana návrh na změnu dosavadního systému prosazuje.

Poslanci v uplynulých týdnech opakovaně diskutovali o větším balíku zákonů, jehož cílem je aktualizovat ústavu. Jednou z navržených změn je, aby prezident mohl měnit členy bankovní rady ČNB pouze se souhlasem Senátu.

Předloha má podporu koaličních stran, naopak opozice je ke změně skeptická. „Zahrnout další orgán do jmenování členů rady nedává smysl. Senát navíc nemá nic společného směnovou politikou,“ prohlásil poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Člen ústavně-právního výboru upozornil, že jmenování bankovní rady by mělo být nezávislé na výkonné moci. „Vláda má být oddělena od ČNB. Jenže kabinet má pod sebou sněmovnu a může mít vliv i na velkou část Senátu,“ dodal Plíšek.

Hon na ústavní většinu Spolu s ČSSD návrh podporují i lidovci a hnutí ANO. Jeho lídr Andrej Babiš již dříve Zemana kritizoval za to, že chce do rady vybírat pouze ekonomy, kteří mají stejné názory jako on. „ČNB je nezávislá instituce a taková podmínka pro vstup do bankovní rady není přijatelná,“ uvedl ministr financí.

K prosazení změny je potřeba ústavní většina - nejméně 120 poslaneckých hlasů a 60 procent hlasů všech přítomných senátorů. Už ve sněmovně přitom mohou přijít komplikace. Proti jsou totiž kromě TOP 09 i komunisté a půtkami rozdrobený Úsvit. ODS novelu sice podporuje, ale s výhradami.

Sněmovna zřejmě bude všechny ústavní změny schvalovat v rámci jednoho balíku. Je tedy pravděpodobné, že ODS své hlasy pro rozsáhlou novelu základního zákona státu podmíní různými ústupky. A změna týkající se ČNB může být mezi nimi.

Zeman podobné snahy o okleštění pravomocí hlavy státu označuje za výsledek strachu ze silného prezidenta. A to přesto, že podle poslanců by se uvedené změny měly týkat až vítěze příští přímé volby. Současný prezident za své pětileté období vymění pět členů rady, včetně guvernéra Miroslava Singera.

Koho může současný prezident vyměnit

* V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera (na snímku) a člena bankovní rady Kamila Janáčka. * V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. * Zeman poprvé jmenoval nového člena rady loni - Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem.



Poslanci doporučili nevydat Svobodu policii

25.2.2015 Právo

Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil nevydat poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu k trestnímu stíhání.
Policie ho chce obvinit kvůli smlouvě na právní analýzu problematických smluv pražského Dopravního podniku. Tu uzavřel Svoboda s tehdejším advokátem, nyní senátorem Václavem Láskou. Část výboru se přiklonila k názoru, že případ má politické pozadí. Pro nevydání bylo sedm členů, zdrželo se pět zákonodárců napříč stranami. Sněmovna by o vydání či nevydání měla hlasovat na březnové schůzi. Poslanci se doporučením výboru řídit nemusí a mohou rozhodnout jinak. Pokud Sněmovna Svobodu nevydá, bude ho policie moci stíhat až po skončení mandátu.

Za činy si stojí

Svoboda na rozdíl od minulé kauzy, kdy byl spolu s dalšími členy rady pražského magistrátu obviněn v souvislosti s projektem Opencard a sám požádal o vydání, to tentokrát neudělá.
„Je to jiná situace než minule, nebudu žádat o nic, nechám rozhodnutí na poslancích,“ řekl novinářům při odchodu z výboru, kde strávil zhruba dvacet minut.
Svoboda tvrdí, že případ je ryze politickou věcí a vidí za ním i osobní mstu bývalého ředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka, který na něho trestní oznámení podal.
„Je to naprosto nesmyslná věc, mylná interpretace, není tam žádné poškození nikoho. Je to věc pouze proti mně. Je to ryze politická záležitost,“ je přesvědčen exprimátor. „Když jsem takto obviňován, tak říkám, že je to můj úspěch, že je to důkaz, že jsem to dělal dobře,“ prohlásil. „Stojím si za svým tehdejším rozhodnutím, ten audit byl udělán kvalitně a stojím za jeho závěry, že tam docházelo k financování v rozporu s pravidly,“ dodal Svoboda.
Podle předsedkyně výboru Miroslavy Němcové (ODS) poslanci nedospěli k závěru, že by policie v žádosti o poslancovo vydání prokazovala skutky, které mu klade za vinu. Jan Chvojka (ČSSD) se domnívá, že Svoboda by byl vyšetřován za činy, za něž v zásadě není zodpovědný. „Určité politikum tam vidíme,“ připustil.
Také Martin Plíšek (TOP 09) se domnívá, že nešlo o trestný čin. „Policie opakovaně případ odložila, protože podle ní nedošlo ke spáchání trestného činu. Věc znovu otevřel dozorový státní zástupce, jde tedy o protichůdné rozhodování orgánů činných v trestním řízení,“ řekl Právu.
Jak dodal, z případu „jasně vyplývá, že jde o vyřizování účtů, do kterého poslanci odmítli vstupovat s tím, že by kriminalizovali politické rozhodnutí, jehož cílem bylo prověřit některé zakázky a smlouvy z předchozí éry“.
Láska ve své analýze deseti zakázek z let 2007 až 2012 dospěl tehdy k závěru, že v pražském Dopravním podniku od roku 2007 působila organizovaná zločinecká struktura, která připravovala nevýhodné smlouvy. Škoda, která měla vzniknout, dosáhla stamiliónů.
Dvořák se brání tím, že byl Svobodou a jeho poradci vydírán. „Potom, co mě on a jeho poradci opakovaně vydírali, jsem trval na provedení standardního auditu.
Místo toho, proti všem postupům a mimo zákon, zadal něco, co ani nelze nazvat auditem, a hlavně něco, co nelze dohledat,“ sdělil ČTK Dvořák.

Trestů pro firmy výrazně přibude

19.2.2015    Hospodářské noviny    

Vojtěch Blažek       

MOC PŘÍSNÝ, KRITIZUJÍ POSLANCI ZÁKON O POSTIHU PRÁVNICKÝCH OSOB

Tři roky od chvíle, kdy je v Česku možné za korupci, poškozování přírody nebo podvody odsoudit nejen majitele, ale i celou firmu, mají poslanci na stole další zpřísnění. Zatímco dnes mohou být firmy stíhány jen za vybrané činy, napříště by měly podle názoru vlády být trestány skoro za vše.

Větší možnost trestání firem, konkrétně všech hospodářských deliktů, je součástí koaliční dohody. Podporuje ho i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

V jaké podobě bude zákon ale nakonec schválen, není zatím jasné. Řada poslanců, včetně některých vládních, totiž tuto novinku kritizuje. „Je to scestný návrh. Unáhlený a nepromyšlený úkrok do široka,“ řekla místopředsedkyně ústavně-právního výboru Marie Benešová (ČSSD). Řečí čísel: firmy jsou dnes stíhatelné za 81 z více než dvou stovek trestných činů. Změna zákona počítá s přidáním přibližně dalších 70 trestných činů. V seznamu nebudou jen ty, které firma jednoduše spáchat nemůže, například zabití, opuštění dítěte nebo opilství. Naopak přibude lichva, zpronevěra nebo provozování černého hazardu.

Policisté nebudou stíhat, tvrdí poslanci Poslanci důležitého ústavně-právního výboru, který bude návrh za měsíc projednávat, jsou připravení změny zamítnout. A doporučit sněmovně, ať pro návrh nehlasuje. Jsou přesvědčeni, že jinak by se stíhání firem zbytečně rozjelo ve velkém. A to i za delikty, které dodnes procházely nebo je odnesli jen majitelé či jednatelé společností. „Znamená to tedy i novou kriminalizaci jednání dosud beztrestných,“ upozornil ostatně poslance ve svém stanovisku i Jan Jelínek, vedoucí katedry trestního práva právnické fakulty v Praze.

Nebo by policisté a státní zástupci podle poslanců naopak nezvládali nápor práce a vybírali by si, na čem budou pracovat a co nechají být – což je proti zákonu. Protože dnes stačí například za lichvu stíhat zástupce firmy, v budoucnu by museli povinně „jít“ i po celé společnosti.

Podle statistik policisté během tří let účinnosti zákona prověřovali necelých 1800 podezřelých případů. U soudu nakonec dostalo do konce loňského roku tresty 35 firem. „Je příliš brzy na to, abychom zákon měnili. Nejdřív si musí sednout,“ souhlasil právní expert TOP 09 Martin Plíšek. Uplácel ředitel? Problém pro celou firmu Kritikům vadí také novinka, podle níž bude možné firmu stíhat, kdykoli se něčeho trestného dopustí člen vedení. Tedy: když obchodní ředitel začne bez vědomí ostatních členů managementu rozdávat úplatky za zakázky, automaticky to přinese stíhání celé firmě. Teď se může společnost trestu vyhnout, když se prokáže, že měla přesvědčivý etický kodex, tedy že firma úplatky tiše netolerovala a ředitel jednal na vlastní pěst. „Nově ale už nebude šance se z toho dostat,“ upozornil advokát Tomáš Gřivna, specialista na trestání firem.

Firma může před soudem dostat různě tvrdé tresty: od omluvy přes zveřejnění rozsudku až po zákaz činnosti nebo úplné zrušení. Zatím k rozsudku dospěly jen menší neznámé společnosti, policisté ale kvůli korupci obvinili mimo jiné stavební gigant Metrostav, státní Českou poštu nebo zdravotnické firmy zapletené do případu exhejtmana Davida Ratha.

 

Sněmovna schválila širší možnosti odčerpání majetku pachatelům

Praha 11. února (ČTK)

Sněmovna dnes schválila vládní novelu, která rozšíří možnosti odčerpání majetku lidem, proti kterým se vede trestní řízení. Z předlohy ale vypustila za souhlasu představitelů kabinetu možnost zajištění majetkových nároků poškozeného majetkem podezřelého ještě před zahájením stíhání. Norma nyní zamíří k posouzení do Senátu. Vládní návrh předpokládal, že o zajištění majetku ještě před zahájením trestního stíhání by mohl státní zástupce rozhodnout při "důvodné obavě", že podezřelý bude uspokojení majetkových nároků poškozeného mařit nebo ztěžovat. Musely by tedy existovat důkazy o tom, že podezřelý zamýšlí majetek ukrýt, prodat nebo jinak znemožnit jeho zajištění, nebo že k tomu začal podnikat kroky.

Pasáž kritizovali vládní i opoziční poslanci. Mluvili o rozporu s ústavou a o zásahu do práv podezřelého. "Původní návrh ministerstva spravedlnosti byl
nepřijatelným zásahem do základních lidských práv, navíc umožňoval zabavit majetek podezřelých bez souhlasu soudu, což je v rozporu s naším ústavním pořádkem," uvedl autor schváleného pozměňovacího návrhu Martin Plíšek z opozičního klubu TOP 09 a Starostů.

Předloha by měla podle ministerstva spravedlnosti odstranit zákonné překážky, které brání státu účinně a účelně zasahovat do majetku pocházejícího z trestné činnosti. Novela má zefektivnit správu majetku zajištěného v trestním řízení a nově umožní zajistit majetek pachatele na úhradu peněžitého trestu. Norma výslovně zavede povinné propadnutí výnosů z trestné činnosti a rozšiřuje možnosti prodeje zajištěného majetku bez souhlasu obviněného.

V praxi by měla vést třeba ke zvýšení počtu prodejů zajištěných motorových vozidel, elektroniky a elektrospotřebičů, které poměrně rychle ztrácejí na
hodnotě. Možnosti prodat věci, které zajistil u obviněných lidí, stát v současné době příliš nevyužívá. Podle statistik bylo v letech 2011 a 2012 prodáno 81 mobilních telefonů a pouze 11 ze zhruba 3000 zajištěných aut. Podle ministerstva za to může mimo jiné fakt, že nynější právní úprava není jednoznačná.

Úřad taky upozornil na to, že stát by mohl díky novele výrazně ušetřit peníze, které nyní ze zákona vynakládá za péči o zajištěné věci. Problém se týká především aut, za něž je třeba platit parkovné v komerčních skladech, a závodních koní.

mbc rot

Vyjádření k odchodu ministryně Válkové z funkce

Odchod Heleny Válkové z funkce ministryně spravedlnosti se dal očekávat. Ministerstvo pod jejím vedením nesplnilo za rok žádnou svoji legislativní prioritu. Personální situace na ministerstvu je po častých vyměnách náměstků nestabilní. Ukazuje se navíc, že mezi hnutím ANO a ministryní Válkovou nefunguje komunikace. To ukazuje i nedůstojný způsob, jakým končí ve funkci. Nominace Roberta Pelikána, který je pravou rukou, 1. náměstkem odcházející ministryně, svědčí o tom, že se situace na ministerstvu spravedlnosti k lepšímu v dohledné době příliš nezmění.

Martin Plíšek, poslanec TOP 09, člen ústavně právního výboru PSP

Zákon chrání životy, ale zlobí hospodské

2.2.2015    Mladá fronta DNES

Jakub Pokorný       

Poslanci přesvědčují hostinské, že jim návštěvníků neubude. Ti se však bojí krachu.

V Irsku zákaz kouření zachránil už čtyři tisíce lidských životů.

PRAHA, DUBLIN Když přijdete do kultovní pražské hospůdky U Prezidentů na Břevnově, kam chodil i Václav Havel (kuřák), samozřejmě tam většina štamgastů bude mít v ruce cigaretu. A hrozba zákazu se jim vůbec nelíbí.

„Je to katastrofa. Někdo mi říkal, že bych to mohl přejmenovat na Sousedský klub a jedině tak zákazu ujít. U nás jsou kuřáci mezi hosty všichni, jenom dva v ulici nekouří. V zimě dědové přece ven chodit nebudou,“ říká majitel hospody U Prezidentů Josef Chrastil.

Uklidňuje ho alespoň poznámka, že ani radikální odpůrci hospodského kouření nežádají zákaz i pro venkovní zahrádky. U Prezidentů mají krytou zahrádku a Chrastil věří, že alespoň tam se bude kouřit dál.

Mnohem smířlivější je provozovatel malostranského Mad Baru Dušan Kazda, který má však také jinou klientelu. „Samozřejmě situaci sleduji, ale beru to tak, že nekuřácké bary jsou evropským trendem. Nějak moc se toho nebojím,“ uvedl Kazda.

Sám má v podniku místnost deklarovanou jako „nekuřáckou“, kde se může sejít nekuřácká společnost a kouř na ni nejde. Avšak jindy se ve stejné místnosti prostě kouří.

Jeden z největších příznivců zákazu kouření v české politice, poslanec a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09), hospodské uklidňuje. „Vyšli jsme z analýzy, že v zemích, kde zákaz zavedli, stoupl počet návštěvníků restaurací,“ upozorňuje Plíšek.

Jak rozeznat hospodu od baru Zakázat kouření v hospodách není jen tak. Bude třeba vyřešit několik dílčích problémů.

Zaprvé existuje skupina poslanců (typicky třeba Miroslav Kalousek z TOP 09), která by rozlišovala mezi restauracemi a bary.

Na první pohled je hranice jasná: v restauracích, kde se vaří, by zákaz platil.

V barech, kde se musíte spokojit s nápojovým lístkem, by se kouřilo dál.

Ve skutečnosti i Plíšek, který už jeden protikuřácký zákon připravoval, připouští, že to nebude jednoduché. V některých barech sice kuchaře nemají, ale hranolky či nudlovou polévku vyhládlým hostům servírka ohřeje. Na vesnici zase narazíte na podniky, kde dostanete o víkendu k jídlu maximálně tyčinky a křupky, ale na štítu mají jasně napsáno hospoda nebo restaurace.

Další sporný moment představují hospodské zahrádky. Podle Plíška na klasické zahrádce před hospodou kuřáky nikdo omezovat nebude, protože na čerstvém vzduchu se dým rozptýlí. Jenže existuje i spousta krytých či částečně zasklených zahrádek.

Někteří poslanci také navrhují, aby se sice kouření v hospodách zakázalo, ovšem zůstala by jedna výjimka. Majitel podniku by v něm mohl zřídit „kuřárnu“, jako ji najdete na některých pracovištích. „Ano, zákon podpořím, ale měly by být vyhrazeny prostory pro kuřáky,“ odepsal třeba Miroslav Grebeníček z KSČM. Podobně to vidí i Marek Černoch z Úsvitu. „Kdyby v té hospodě byl opravdu zdí oddělený prostor, jiná místnost, tak tam už bych kouření povolil,“ přemýšlí Černoch.

Irská prohibice Jako jedna z prvních zemí na světě zavedlo zákaz kouření v hospodách ostrovní Irsko v roce 2004. Loni už mohlo bilancovat, jak po deseti letech zákaz pomohl.

Irové udávají, že díky zákonu zachránili čtyři tisíce životů lidí, kteří by jinak zemřeli na následky kouření, zpravidla na kardiovaskulární choroby (a to má Irsko o polovinu méně obyvatel než Česko).

Celkově v Irsku podle tamního Úřadu pro kontrolu tabáku před zákazem kouřilo 28 procent populace a po deseti letech podíl kuřáků mezi Iry klesl na 21 procent, tedy o čtvrtinu. Česko by mělo podobnou startovací pozici, protože tady podle průzkumu Eurobarometru kouří asi 29 procent lidí.

Všichni Irové kouřit nepřestali. K dublinskému koloritu teď ovšem neodmyslitelně patří skupinky lidí, kteří postávají s cigaretou v ruce v zimních bundách před vchodem do pubů a klepou popel na zem. Podobné je to v dalších zemích, kde už zákaz platí.

U příležitosti desátého výročí udělala loni televize CNN v Irsku velkou reportáž o protikuřáckém zákoně a připomněla v ní i pokuty za jeho porušování. Loni dostal podle CNN provozovatel populárního dublinského Market Baru pokutu 750 eur za to, že se tam kouřilo.

V Irsku si však podle CNN všimli i opačného efektu. Někteří lidé, kteří nekouřili nebo kouřili málo, se po vyhlášení zákazu zlozvyku oddávají více. „Když už jdete s kamarády kuřáky na chvíli ven před hospodu, tak podléháte mnohem většímu pokušení si s nimi také zapálit. Takže kouřím vlastně více,“ řekla loni CNN Mary Byrneová z Dublinu.

***

Jaký mají poslanci postoj k zákazu kouření v restauracích

Martin Stropnický

ANO Nedovedu si představit víc kuřáckou zemi než Itálii. Přesto si tam dnes nezapálíte. A když tam jsem, daří se mi mnohem víc bojovat s mým zlozvykem. Míst, kde se smí kouřit, je totiž tak málo, že prostě vykouřím méně.

David Kádner

Úsvit Myslím, že bychom měli vychovávat děti, nikoli dospělé. Pro zákaz kouření v restauracích nebudu.

Josef Novotný

ČSSD Zákaz podpořím. Když sedíte s kamarády, tak tam u jednoho stolu jsou pořád stejní lidé. Kdežto když si vyjdete zapálit před hospodu, můžete se tam třeba seznámit s hezkou slečnou.

Jaroslav Lobkowicz

TOP 09 Jsem sice kuřák, ale chodím ven. Venku na čerstvém vzduchu ta cigareta líp chutná. Budu pro zákaz.

Josef Vondrášek

KSČM Takto vnímám zákon jako omezení podnikání. Je to, jako kdyby automechanik mohl opravovat jen elektromobily.

Petr Fiala

ODS Dávám přednost nekuřáckým restauracím, nekouřím a nechci, aby někdo kouřil, když jím. Úplný zákaz ale nepodpořím, protože tady stát zbytečně zasahuje do našich svobod.

Zuzka Bebarová-Rujbrová

KSČM Jestli chce stát úplně zakázat kouření v restauracích, měl by přestat cigarety prodávat. Jestliže je prodává a vybírá z nich daně, tak by měl dát kuřákům podmínky, aby tento zlozvyk mohli zrealizovat.

Daniel Korte

TOP 09 Kdyby se ti kuřáci sami umravnili, tak by se to dalo tolerovat. Jenomže oni se neumravňují. Jsem pro zákaz.

Tomio Okamura

Úsvit Já jsem nekuřák. Zapálil jsem si párkrát před dvaceti lety. Vzhledem k tomu, že ročně umírá na nemoci spojené s kouřením 18 tisíc lidí, přikláním se k zákazu.

Jana Hnyková

Úsvit Celý život nekouřím a kouření mi vadí. Myslím, že i po přijetí zákazu zbude kuřákům na této planetě dost místa.

Simeon Karamazov

 ODS Jde o omezení pasivního kouření, jemuž jsou vystaveny i děti. Ochrana svobody kouřit v restauracích je pseudopravicová.

Marie Benešová

ČSSD Nemám tyhle tlaky ráda. Pracovala jsem s Otou Motejlem, to byl těžký kuřák, s Pavlem Rychetským, Milošem Zemanem… A vždycky jsem se nějak vyvětrala.

Karel Schwarzenberg

TOP 09 Já říkám naprosto jasné ne. Hospodští by si to měli sami rozhodnout.

Bohuslav Svoboda

ODS Zákaz kouření v hospodách by měl platit jen ve všech zařízeních státu – tam, kde je stát majitel. Tam, kde je majitel soukromý, ať se rozhodne on.

Stanislav Huml

ČSSD Tenhle zákon nepodpořím, protože je to ptákovina.

Zdeněk Bezecný

TOP 09 Já ten zákon podpořím, protože jsem to slíbil Leošovi Hegerovi.

Ondřej Benešík

KDU-ČSL Philip Morris mě ještě nekontaktoval. Ovšem i kdyby to udělal, budu hlasovat pro zákaz kouření.

Jiří Běhounek

ČSSD Zajímalo by mě, jak se bude řešit ten bordel kolem provozoven, který vidím všude ve světě. Jestli tam budou nějaké venkovní popelníky nebo něco takového.

Rostislav Vyzula

ANO Zákon podpořím. Kdybych byl zrovna přítomen, tak bych dokonce připojil svůj podpis pod návrh, bohužel jsem byl někde mimo. Musíme se domluvit a schválit to. Lidé to od nás čekají.

Miroslav Kalousek

TOP 09 Já budu hlasovat pro zákaz kouření v restauracích. Nejsem si ještě úplně jist, jak budu hlasovat o barech. Ale co se týče restaurací, kde se podává jídlo, tak tam budu pro zákon.

Petr Gazdík

TOP 09 Já budu maximálně pro. Dokonce mě náš hospodský každý týden uhání a ptá se, kdy už to bude. Jenže já mu jako pouhý opoziční místopředseda Sněmovny nemohu říct, kdy to bude.

 

Konec jedné praxe

2.2.2015    Euro

Adéla Čabanová       

V Česku padlo přelomové rozhodnutí: lékaři si nesmějí nechat platit od farmaceutické firmy za propagaci konkrétních léků

Když loni dostala farmaceutická firma Teva rekordní pokutu 950 tisíc korun za štědré platby lékařům, kteří svým pacientům psali její náplasti proti bolesti, ptali se mnozí, co se stane dotyčným lékařům.

Nikdo nečekal, že by také oni dostali nějaký trest. Jednoduše proto, že soudy řeší podobné věci jen výjimečně a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) za celou dobu, kdy má na starost reklamu na léky, žádnou takovou pokutu lékaři nedal.

Zaplatili bez reptání Jenže to je minulost. Jak zjistil týdeník Euro z oficiálních veřejných materiálů ústavu, první tři doktoři v případu náplastí proti bolesti potrestáni byli. A ředitel lékového ústavu Zdeněk Blahuta slibuje, že popotahováni budou i další lékaři, kteří inkasují od firem v souvislosti s reklamou na léky. „Chci se této oblasti intenzivně věnovat, což se zatím daří. Posílili jsme kvůli tomu personální kapacity,“ uvedl Blahuta.

Postupu SÚKL se diví prezident České lékařské komory Milan Kubek. Komora dostala seznam lékařů, kteří na dané studii s Tevou spolupracovali, revizní komise zatím žádné stanovisko nevydala. „Pro nás je důležité, jestli byl poškozený pacient. Posuzovat výši odměny lékaře komoře nepřísluší. Myslím, že to nepřísluší ani SÚKL,“ říká Kubek.

Lékový ústav zahájil řízení o pokutě se všemi lékaři, kteří se na studii o náplastech na bolest v roce 2014 podíleli. Zmínění tři doktoři se neodvolávali a pokutu hned zaplatili.

Mezi nimi neuroložka Renata Holíková.

„Nechci se rozčilovat, mám nemocné srdce, proto jsem tu pokutu zaplatila. Chtěla bych to tím považovat za uzavřené,“ uvedla Holíková.

Lékařům může hrozit pokuta až sto tisíc korun, Holková a další dva lékaři zaplatili po čtyřech tisících. Postih spočítal ústav podle toho, kolik si lékaři přilepšili od Tevy v posledním roce. Za dřívější období je věc promlčená.

Pod zástěrkou studie Celá kauza je přelomová. SÚKL dal firmě Teva a lékařům pokutu blízko horní hranice sazby za něco, co se v Česku dělá už roky. Firma platila čtyřiceti doktorům za to, že vyplňovali dotazníky, jak pacienti snášejí její náplasti proti bolesti Fentanyl-ratiopharm. Říká se tomu poregistrační studie léků. Každou takovou schvaluje a eviduje lékový ústav. Odborníci už léta připomínají, že tyto studie jsou někdy jen zástěrkou, jak motivovat lékaře předepisovat právě ten konkrétní přípravek, a ne obdobný od jiné firmy. SÚKL ale označil poregistrační studii Tevy, která probíhala od listopadu 2012 do dubna 2014, za jasný marketing. A vztáhl na ni přísná pravidla na reklamu na léky: lékaři si mohou vzít v souvislosti s reklamou od zástupce farmaceutické firmy leda propisku nebo špachtle do krku, nanejvýš fonendoskop.

Teva trest zaplatila, třebaže s ním nesouhlasí. Brání se, že šlo o skutečnou studii, a ne podporu prodeje léků. „Šlo o zcela adekvátní a zákonem přípustnou odměnu lékaře za vyplnění dotazníku vztahujícího se k léčbě pacienta,“ sdělila mluvčí Tevy Rita Gabrielová.

Skupina poslanců kolem bývalého ministra Leoše Hegera (TOP 09) navrhuje přitvrdit a v případě porušení pravidel pro reklamu na léky, včetně sponzorování akcí pro lékaře, pokuty ztrojnásobit. To by se týkalo jak firem, tak i lékařů, kteří nelegální platby přijímají.

A poregistrační studie už se podle novely mají vždy považovat za reklamu. Výjimkou by byly studie bezpečnosti. „Zatímco povinné klinické studie, když se lék zavádí, mají charakter výzkumu, poregistrační studie jsou spíše sběr dat pro firmy,“ říká Heger. „Často je tam skrytý marketing, propagace konkrétního léku,“ doplňuje ho poslanecký kolega Martin Plíšek. l

Státní ústav pro kontrolu léčiv zahájil řízení se všemi lékaři, kteří se podíleli na studii o náplastech na bolest. Tři doktoři se neodvolávali a pokutu hned zaplatili.

 

Musí se předělat, říká premiér o hlavní protikorupční normě

28.1.2015    Hospodářské noviny 

Lucie Kudláčková, Vojtěch Blažek       

Má to být nejdůležitější protikorupční zákon tohoto kabinetu. Novým zákonem o státním zastupitelství mají žalobci dostat větší nezávislost při vyšetřování velkých kauz. Jenže návrh, který na podzim představila ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), státní zástupci odmítli.

A ke kritikům se teď přidává i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Válková musí podle předsedy vlády zákon přepsat. Nemůže v něm prý zůstat například paragraf, podle kterého by bylo možné snadno odvolat nejvyššího státního zástupce.

 „Některé změny, které ministerstvo spravedlnosti navrhlo, nás docela silně znepokojily, protože by spíš umožnily v případě zlé vůle personálně ovládnout strukturu státního zastupitelství. To v novele nezůstane,“ prohlásil Sobotka v rozhovoru pro HN.

Radši nic než tohle, zní justicí Návrh pobouřil špičky českých státních zástupců mimo jiné kvůli dvěma novinkám. Zaprvé: ministr spravedlnosti by mohl žádat informace o živých případech vyšetřovaných policií.

Řečí paragrafů by šlo o informace, které „potřebuje pro přípravu právních předpisů nebo pro tvorbu politiky v oblasti působnosti ministerstva“. „Byly případy, kdy veřejnost diskutovala prostřednictvím médií nad konkrétními kauzami a já jsem k nim neměla vůbec žádné informace,“ vysvětlovala Válková loni na podzim v Lidových novinách.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nebo pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová v tom ovšem vidí skrytou hrozbu. Protože pod tyto „informace“ by se dala schovat třeba žádost ministra, aby mu státní zastupitelství sdělilo, jestli náhodou nevyšetřuje jeho kolegu z vlády pro korupci. Například úplatkářská kauza hejtmana Davida Ratha stála na tom, že o ní od začátku vědělo jen několik policistů a žalobců. „Než mít takový zákon, bylo by lepší ten současný nechat být a neměnit ho,“ řekl nejvyšší státní zástupce Zeman, který ministryni poslal 44 připomínek. Kdo bude odvolávat šéfa žalobců? Druhý důvod odporu státních zástupců s tím souvisí. Nejvyššího žalobce by mohla vláda sesadit pro „porušení povinností“. Což může být teoreticky třeba to, že nepředá politikům požadované informace z trestního spisu. Ostatně i v koaliční smlouvě stojí, že šéf žalobců má být nově odvolatelný jen v případě, že spáchá něco opravdu vážného a potrestá ho kárný soud. Na druhou stranu, podle současného zákona může vláda nejvyššího státního zástupce odvolat kdykoli. V justici se proto vžil vtip, že jeho mandát trvá do příští středy, tedy do dalšího zasedání ministrů.

Třetí podstatný spor se vede o takzvaný speciální protikorupční úřad. Zeman s Bradáčovou měli představu, že by šlo o patnáctičlenný sbor těch nejlepších státních zástupců specializovaných na korupci, tunelování či na machinace s veřejnými zakázkami. Válková chce mít taková vyšetřovací centra dvě a navrhuje, aby se zabývala větším okruhem trestných činů. Podle kritiků je to zbytečné a státní zástupci budou zahlceni spisy.

Válková první variantu zákona představila loni v září, kdy jí ho rozcupovali jak šéfové státních zastupitelství, tak i někteří poslanci ústavně-právního výboru. S upřesněným návrhem pak přišla v listopadu, ale uspěla jen částečně. „Je to tím, že ministerstvo na to šlo obráceně: nejdřív napsalo zákon a pak o něm začalo s odborníky a poslanci debatovat,“ řekl Martin Plíšek, poslanec ústavně-právního výboru za TOP 09. Válková má přepracovanou verzi zákona představit do poloviny roku. V pondělí se byla ve Vídni podívat, jak funguje rakouský protikorupční úřad. A příští týden bude o zákonu jednat s nejvyšším žalobcem Zemanem.

***

ZÁKON O ŽALOBCÍCH

Volnost, ale dohled Hlavním autorem původní verze z roku 2013 byl tým nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Navrhoval například, že nejvyšší šéf žalobců bude 10 let neodvolatelný, vznikne speciální úřad pro vyšetřování korupce, ale také že se budou přísněji posuzovat výsledky státních zástupců.

Prošel, ale padla vláda Sněmovna zákon v prvním čtení v roce 2013 schválila, pak ale padla Nečasova vláda a nová ministryně Marie Benešová vyhlásila, že se zákon musí přepracovat.

A je třeba něco měnit? Větší nezávislost žalobců slíbila při nástupu i Sobotkova vláda, přestože i ministryně Helena Válková (ANO) veřejně zapochybovala, jestli to má vůbec smysl. Konečnou verzi má představit do poloviny roku. 

 

Pacient zjistí, jestli mu nelžou. Stát si posvítí na vztahy lékařů s farmaceutickými firmami

28.1.2015    Mladá fronta DNES    

Lenka Petrášová       

Stát chce dohlédnout na lékaře a lékárníky, jak vypadají jejich vztahy s farmaceutickými firmami a podniky dodávajícími zdravotnické prostředky.

PRAHA Chcete vědět, jestli lék, který vám lékař předepisuje, není ovlivněn jeho vztahem s výrobcem léčiv? Přesněji, jestli vám lékař nenutí přípravek, za který zaplatíte zbytečně moc?

Právě informace o vztazích lékařů a farmaceutických firem bude brzy muset podle zjištění MF DNES zveřejňovat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Novela zákona o reklamě, která v současné době prochází Poslaneckou sněmovnou, se touto problematikou zabývá a zavádí do ní některé nové prvky.

Novela se mimo jiné věnuje vzdělávacím kongresům farmaceutických firem a vymezuje, co smí společnost lékaři nebo lékárníkovi uhradit. Zaplatit si mohou nechat pouze dopravu, stravu, ubytování a registrační poplatek. Ostatní je považováno za 

K čemu je takové vymezení? Někteří lékaři tak přijdou o takzvané kongresy, na nichž se vzdělávání příliš času nevěnovalo, zato si jejich účastníci užili příjemné lyžování nebo surfování v Karibiku.

Zpřísní se totiž nejen dohled nad vztahy mezi firmami a lékaři, ale také tresty. „Novela též umožňuje možný postih třetích osob, prostředníků, kteří v zastoupení firmy dělají reklamu na léky, nebo regulaci reklamy na potravinové doplňky, často zaměňované s léky,“ říká předkladatel novely, poslanec Martin Plíšek (TOP 09).

Pokuty za porušení zákona o reklamě se ztrojnásobí, takže peněžní trest za porušení zákona může dosáhnout až 15 milionů korun.

„Původně v zákoně byl i zákaz návštěv farmaceutických pracovníků u lékařů v pracovní době, jenže vzhledem k tomu, že každý lékař má pracovní dobu jinou, nebyl tento bod schválen,“ vysvětluje Martin Plíšek. Podobný zákon prosazoval již bývalý ministr Leoš Heger (TOP 09). „Myslím si, že se to některým lidem v koalici nelíbilo a nechtěli to pustit dál,“ říká Heger.

Reklama na pohřeb? Ne!

Mezi dalšími novinkami je například omezení reklamy na pohřební služby v okolí zdravotnických zařízení. Nebude se totiž smět zadávat v areálech nemocnic a sociálních zařízení. Změní se bezpochyby například příjezdová ulice k pražské nemocnici Na Bulovce, která je reklamou na podobné služby proslulá.

Jedna velká novinka se však teprve připravuje. Plíšek chce prosadit, aby v rámci zákona nefigurovaly pouze léky, ale také zdravotnické prostředky. Také společnosti dodávající obvazy nebo injekční stříkačky si totiž často lékaře předcházejí pozvánkami na „kongresy“.

Takové firmy by pak musely Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv veřejně nahlásit, že cestu a pobyt lékaři hradí. „Chceme tento návrh dát do druhého čtení v Poslanecké sněmovně,“ potvrdil Martin Plíšek redakci MF DNES.

Poprvé v historii České republiky by tak byl alespoň částečně pod dohledem vztah mezi lékaři a firmami, který se týká nakládání se zdravotnickými prostředky. Pokusů o zavedení této myšlenky bylo učiněno několik, ale pokaždé se nějak dokázal z regulace vyjmout.

 ***

 Fakta Co přináší nového novela zákona o reklamě * Snaží se přesně vymezit, co všechno smí farmaceutická firma lékaři nebo lékárníkovi, kterého pozve na vzdělávací akci, uhradit. Mezi povolené položky patří doprava, strava, ubytování, stejně jako registrační poplatek na akci. Zahraniční lékaři se dokonce v prezentacích na kongresech netají tím, kdo jim hradil kterou studii, aby nebyli považováni za podjaté. * Zavádí možný postih třetích osob, prostředníků, kteří v zastoupení firmy dělají reklamu na léky, pakliže si je firma najme. * Regulaci reklamy na potravinové doplňky (které jsou často zaměňovány s léky) má mít od okamžiku, kdy novela vstoupí v platnost, na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv.

 * Zakazuje reklamu na pohřební služby v areálech nemocnic a sociálních zařízení. * Pokuty za porušení zákona se zvyšují až trojnásobně, takže maximální peněžní trest bude moci dosáhnout 15 milionů korun.

 „Jedna velká novinka se teprve připravuje. V rámci zákona by měly figurovat nejen léky, ale také zdravotnické prostředky.“

 

Reportéři Radiožurnálu pátrali po tom, jak pracují takzvaní šmejdi

26.1.2015    ČRo Radiožurnál    str. 03    18:00 Zprávy

Jana PETROVÁ, moderátorka

Reportéři Radiožurnálu pátrali po tom, jak pracují takzvaní šmejdi. V Česku už rok platí zákon, který měl jejich klamavým trikům zabránit. Prodejci ale vymysleli způsoby, jak zákon obejít. Ve sněmovně proto vznikla pracovní skupina, která chystá další změnu zákona o ochraně spotřebitele.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Poslanci například navrhují, aby společnosti, které prodávají zboží na předváděcích akcích, složili předem kauci. Často se totiž stává, že firma funguje jen několik měsíců a lidé už pak nemají šanci věc reklamovat. Říká poslanec Martin Plíšek z TOP 09.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/: Můžeme se bavit o výši, ale měl by ten výtěžek být takový, aby samozřejmě uspokojil v případě nějaké nároky, kdyby došlo k nějakému protiprávnímu jednání.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Podle předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Gerty Mazalové je třeba zákon změnit. Senioři totiž stále předváděcí akce hojně navštěvují, aby se necítili sami.

 Gerta MAZALOVÁ, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů: Spousta seniorů žije v takové sociální samotě, potřebují sociální kontakt a potřebují taky trošku nějaké kultury, nějaké zábavy, aby se z toho domu, z toho bytu, kde jsou zavření, dostali.

 Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Zákonodárci se chystají také oprášit starý návrh, aby prodejci přímo na letácích uváděli i cenu prezentovaného zboží.

Markéta Chaloupská, Radiožurnál.

Aktuální vyjádření k rezignaci předsedkyně Nejvyššího soudu:

"Uvedenou personální změnu beru na vědomi. Její rychlost mě docela překvapila. Od nového předsedy Nejvyššího soudu očekávám, ze naváže na práci dr. Brožové, kterou hodnotím velmi pozitivně. Dokázala často odolávat různým tlakům zvenčí a snažila se udržet nezávisle postavení Nejvyššího soudu." Martin Plíšek, poslanec TOP 09, člen ústavně právního výboru PSP

Plíšek: Náměstek Pelikán by se měl spíše věnovat zákonům

Na ministerstvu spravedlnosti působí Robert Pelikán (35) už půl roku na pozici prvního náměstka, v politických kruzích se však hovoří o tom, že zde převzal prakticky veškerou moc a slouží jako prodloužená ruka Andreje Babiše (ANO) coby hlídač ministryně.
V gesci má nejen občanský zákoník, ale i zákon o státním zastupitelství. O ten se politici hádají, mnozí o něm tvrdí, že vláda by jeho prostřednictvím posílila svůj vliv na žalobce.
V dětství chtěl být mikrobiolog, v pubertě spisovatel, později filozof, nakonec se ale stal státním úředníkem. Podle řady politiků jedním z nejmocnějších v zemi.
Démonicky Pelikán nepůsobí, působí uvolněně, žertuje. Jeho kancelář na ministerstvu zdobí několik barevných abstraktních děl i portréty T. G. Masaryka a Václava Havla. Od Vánoc pak také plastová noha figuríny v punčoše, kterou dostal darem od svých podřízených poté, co si zranil vlastní nohu při józe.
I když od svých podřízených sklízí chválu, v politických kruzích dobrý dojem na mnoho lidí nezanechal. Oponenti mu vyčítají, že novelu občanského zákoníku nechal vypracovat za příliš krátký čas, nelíbí se jim návrh zákona o státním zastupitelství.
Exministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil, nyní nestranický europoslanec za TOP 09, se dokonce obává, že Pelikán převzal v resortu veškerou moc. „Ministerstvo spravedlnosti řídí pan Pelikán. To mi nepřipadá správné, neprošel žádnými volbami, není to volený politik, ale přitom má tak obrovskou moc, že ovlivňuje chod české justice,“ řekl Právu.
„Mohu si myslet o paní Válkové cokoliv, je to velmi slabá ministryně, ale prošla volbami a byla zvolena. Má mnohem silnější mandát než Pelikán, který je pouze jedním z přisluhovačů pana Babiše,“ dodal Pospíšil.
„Problém ministerstva je, že dělá to, co dělat nemá, a nedělá to, co dělat má,“ přisadil si bývalý náměstek a jeden z tvůrců občanského zákoníku Filip Melzer. „Ty kroky, které dělá, vedou k tomu, čemu jsme se my snažili zabránit - on jde proti odpolitizování a proti posílení nezávislosti státního zastupitelství. Z toho mám husí kůži. To je závažná věc,“ uvedl pro Právo.

Válková: Šéf jsem já

Ačkoliv drtivá většina oslovených politiků mimo záznam tvrdí, že Pelikán pase po funkci ministra, šéfka spravedlnosti Helena Válková (nestr. za ANO) se výměny neobává.
„Můj první náměstek je samozřejmě zdravě ambiciózní, ale myslím, že to platí i o jiných chytrých mladých lidech, se kterými jsem vždy ráda spolupracovala. Nemám tedy v tomto ohledu ani s ním problém,“ řekla Právu.
„On řídí největší a nejviditelnější sekci na ministerstvu, o tom, že by však řídil ministerstvo, nevím. A protože sama rozhoduji prakticky o všem, co je podstatné, nevím, z čeho konkrétně tyto fámy pramení,“ podotkla. Na druhé straně je Pelikán podle ní někdy dost tvrdohlavý při prosazování svých návrhů. „Je pak na mně jej věcně přesvědčit, protože v odborné oblasti by měla vždy platit více síla argumentů než silová řešení. Samozřejmě že politickou odpovědnost nesu já, a proto musím mít i poslední slovo,“ dodala Válková.
Zastání má Pelikán i u šéfa ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD). „Naše vztahy s panem Pelikánem jsou nadstandardní. Je to člověk, který rozumí právu. Naráží, stejně jako já před osmi lety, na to, že legislativa a Sněmovna fungují jinak, než jak jsme byli zvyklí v advokacii. S tím asi může mít určitý problém. Na některé věci máme jiné názory, ale myslím si, že z hlediska spolupráce problém nemáme,“ řekl Právu.

Maminka to chtěla jinak

Proč však spekulace o rostoucí moci umanutého Pelikána vůbec vznikají? Snad kvůli tempu, které ministerstvo po jeho příchodu na úřad v červnu loňského roku nasadilo?
Hned od července začala platit vyhláška, podle které mají advokáti nárok na nižší odměny za vymáhání drobných pohledávek, než jak tomu bylo předtím. Ministerstvo tak chtělo zastavit obchodování s posledními penězi chudých. Krok sklidil obrovskou kritiku zejména ze strany České advokátní komory. Už v minulém funkčním období Pelikán patřil k největším odpůrcům nového občanského zákoníku. Když tedy nastoupil do funkce, ihned začal pracovat na jeho novele. Vznikla přes léto.
K práci si přizval dokonce i studenty právnické fakulty, kteří mu dělali rešerše. To rozhněvalo Pelikánovy oponenty. Tvrdí, že boj proti zákoníku je osobní, že Pelikán jej vede proto, aby se zavděčil své matce Ireně Pelikánové, která je soudkyní soudního dvora EU v Lucemburku a v komisi ke změně občanského zákoníku seděla.
„Na určité otázky v občanském zákoníku měla maminka jiný názor, oni teď mají v ruce tužku a tak ten názor, který mají, chtějí prosadit,“ řekl Právu Melzer.
S nelibostí na navrhované změny nahlíží i tvůrce zákoníku Karel Eliáš. „Novelizační návrhy nepovažuji za kvalitní. Řekl bych, že pan náměstek má dobrý úmysl zákoník zlepšit, ale bohužel si neuvědomuje limity vlastní kvalifikace a znalostí svých spolupracovníků. Je, myslím, velká chyba, že ministerstvo ignorovalo politické zadání Sněmovny a vlády provést nejprve analýzu uplatňování zákoníku v praxi,“ řekl Právu.
Pospíšil to vidí podobně. „Občanský zákoník jsem nenapsal já, napsali to odborníci, dělali to deset let. V tom zákoně jsou určitě vady, není možné napsat dokonalé dílo o tisících paragrafů. Čekal bych od pana Pelikána, který je středovým advokátem, že bude přistupovat k tomuto dílu s jistou mírou pokory a společenské odpovědnosti.“ Exministr míní, že není možné problémy zákona přehlížet, ale Pelikánova kritika podle něj „neodpovídá snaze najít objektivní problémy a odstranit je, ale zákon pošlapat, zdiskreditovat, označit jej za špatný. Je mi líto, že je v tom tak osobně zaujatý, že chce za každou cenu dokázat, že je ten zákon špatně.“

Profesor mi nerozbil autíčko

Pelikán nařčení odmítá.
„Mně pan profesor Eliáš nerozbil autíčko, nemlátil mě ve školce po hlavě, nevím, jaká osobní motivace by v tom mohla být,“ zasmál se.
„Mně jde o občanský zákoník. Já jsem člověk, co nemá rád konflikty, nedělají mi dobře. Pokud se do nich pouštím, pak jen proto, že mi o něco jde. Vstoupil jsem do státních služeb proto, abych něco změnil, ne proto, abych tu setrval.
Mám na věci poměrně silné názory a mám v povaze je vyslovovat,“ řekl.
Vliv prvního náměstka na ministerstvo dokresluje kupříkladu i způsob, jakým do úřadu přivedl Kláru Cetlovou na post vrchní ředitelky justiční sekce, kde dohlíží nad soudci a státními zástupci. Právnička s patnáctiletou kariérou ve státních službách je životní partnerkou miliardáře Daniela Křetínského, který je spoluvlastníkem a výkonným šéfem Energetického a průmyslového holdingu. Možný střet zájmů se však Pelikán rozhodl nevzít v potaz a Cetlovou si prosadil. „Kláru jsem přemlouval dva měsíce,“ svěřil se na Facebooku.

Mohou za to pekaři?

Vítězstvím pro Pelikána skončil i spor o jmenování Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Sváčka na post doporučila výběrová komise ministerstva, kterou chtěla Válková vyslyšet, proti se však postavily protikorupční iniciativy, hnutí ANO a Pelikán. Podle serveru justice dokonce pohrozil Válkové, že pokud Sváčka jmenuje, on v resortu skončí.
Válková zůstala ve svém odhodlání Sváčka jmenovat mezi politiky takřka sama a podporu získala pouze od soudců. Začalo se hovořit o tom, že ANO svou ministryni vymění. Krk jí zachránil samotný Sváček, když se funkce vzdal.
„Vliv Andreje Babiše se s nástupem Pelikána do resortu nepoměrně zvýšil,“ domnívá se poslanec ústavně-právního výboru, který si nepřál být jmenován. Ale proč si Babiš vybral za svého pobočníka právě jeho? Oslovil jej ihned po volbách, nejdřív si Pelikána přivedl k sobě na finance. Až když odešla ze spravedlnosti bývalá náměstkyně Hana Marvanová, poslal ho Válkové jako náhradu.
Někteří zasvěcení si myslí, že Pelikán udělal na Babiše dojem zejména svou kritikou Miroslava Kalouska (TOP 09), po které přišel v roce 2012 o post radního v Českém telekomunikačním úřadu, na nějž ho nominoval tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba (ODS). Další se zase domnívají, že Pelikánovi pomáhají jeho rétorické schopnosti. Skutečnost může být však daČeská leko prozaičtější. Pelikán totiž v roce 2010 zastupoval pekárenskou společnost Penam, která patří k Babišově Agrofertu, ve sporu proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten Penam a další dvě pekárenské společnosti obvinil z kartelové dohody na růstu cen pečiva. I když soud pekárenské společnosti prohrály, Pelikánovi verdikt neuškodil.
„Já pracovně komunikoval pouze s panem Bílkem (Alexej Bílek, šéf právní divize Agrofertu - pozn. red.). Možná jsem zanechal dobrý dojem, to mohl být jeden z důvodů, proč mě mohl Babiš oslovit,“ přiznal Právu Pelikán, který měl k politice blízko i fyzicky - bydlí totiž přímo naproti Sněmovně na pražské Malé Straně.
Původně však o tom, že
by šéfa Agrofertu následoval, ani neuvažoval. „Když zakládal hnutí ANO, tak jsem Babišovi nevěřil. Postupně mě přesvědčily jeho kroky. Věřím mu plně, protože jsem ho viděl zblízka při práci a vím, že to myslí dobře. Myslím si, že poslední volby byly poslední možností, jak změnit směřování země v rámci běžných demokratických postupů nerevoluční cestou,“ řekl Právu Pelikán.
Tvrdí, že jeho cílem na ministerstvu je napravit stav české justice a zlepšit práci soudů. Proces kočírování exekutorů, po kterém snad všechny strany před volbami volaly, už prý probíhá: „Z toho hlediska to neuvádím jako svou prioritu, to už je v procesu.“ Poslanec z ústavně-právního výboru Sněmovny 
Martin Plíšek (TOP 09) se však domnívá, že ve věci by Pelikán měl něco učinit. „Zákon posilující dozor nad exekutory zatím nepředložil. Jeho legislativní činnost ohledně exekutorů proto musejí nahrazovat poslanci vlastními návrhy,“ řekl Právu.
Co však nejvíce Pelikánovi politická opozice vyčítá, je zákon o státním zastupitelství, který podle ní posiluje personální pravomoci ministra spravedlnosti. Ten by prý mohl téměř volně vykonávat veškerá personální rozhodnutí v systému státního zastupitelství a nemusel by respektovat výsledky výběrových řízení. To z ministra činí de facto hlavu státního zastupitelství a vytváří prostor pro ovlivňování vyšetřování korupčních kauz podle zájmu vlády, namítají někteří odborníci.
Pelikán se však brání. „Mně vadí, že se zaměňuje ,politizace’ za ,vstup moci výkonné’. Vždyť výkonná moc je legitimní mocí ve státě a je úplně normální, že má některé pravomoci. Bylo by divné, kdyby je neměla. Onálepkovat cokoliv, že je to politizace, mě mrzí,“ ohradil se Pelikán.

Gurmán na kole

Pelikán se narodil 18. října 1979 v Praze v právnické rodině. Veřejnosti je vedle matky znám i otec Dragutin Pelikán, který přednášel na právnické fakultě dějiny se zaměřením na ruskou právní historii.
„Jsem právem poznamenán. Ale já chtěl být odmala mikrobiolog, akorát jsem pro to nic nedělal. Přečetl jsem si knihu Přemožitel neviditelných dravců, to je životopis Louise Pasteura. Mě to tak uchvátilo, že jsem se rozhodl, že budu mikrobiolog. Tahle představa mi trvala dlouho. Pak mi ale došlo, že bych pro to musel něco dělat, tak mě to zase pustilo,“ vzpomněl na své dětství Robert Pelikán.
Po studiu gymnázia si podal přihlášku na právnickou i filozofickou fakultu. Tu druhou však nedostudoval: „Bylo to náročné. Práva byla pro mě jednoduchá, znal jsem to z domova.“
Do advokátní kanceláře Císař Češka Smutný a spol. přišel už za studií v roce 2002. „Nastupovala tam tehdy moje matka. Já pracoval jako její asistent. Pak přešla do Lucemburku, kde jsem byl také v roce 2006 sedm měsíců na stáži. Emancipoval jsem se a posléze jsem dostal nabídku od Linklaters,“ popsal.
Práce mu vyhovovala a pokračoval by v ní snad prý do konce života, kdyby se britská kancelář nerozhodla z Prahy odstěhovat. „Založili jsme proto vlastní kancelář Vrána a Pelikán,“ uvedl.
Od roku 2004 zároveň učí na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Právě na akademickém poli má nejvyšší ambice - práci advokáta prý dělá především kvůli obživě. „Jsem rozmařilý, rád se dobře najím. To z platu univerzitního pedagoga nelze. Advokacie pro mě byla doplněk. Dávala mi látku pro akademickou činnost,“ vysvětlil.
Když dostal nabídku od Babiše, svůj podíl ve firmě za dva milióny korun prodal. Zároveň svou advokátní praxi přerušil.
Práce na ministerstvu ho prý zatím naplňuje. Do budovy úřadu ve Vyšehradské ulici v Praze jezdí z domova na kole, když má čas, uprostřed kanceláře si zacvičí jógu. To se mu však naposledy před Vánoci vymstilo. Při jednom složitějším cviku si poranil nohu v koleni.
Pelikán je pět let rozvedený, z manželství má sedmiletého syna.

Umanutý hlídač ministryně
Médium: Právo, Datum 15. 01. 2015, Autor: Karolina Brožová
Rubrika/Pořad: Publicistika, Strana/Zpráva: 07, Skupina:

Reakce poslance Martina Plíška na personální změny na ministerstvu spravedlnosti (2.12.2014)

Na ministerstvu spravedlnosti po odvolání náměstka Pavla Kasíka nezůstal "kámen na kameni", což jen svědčí o personální nekoncepčnosti a chaotičnosti paní ministryně: za necelý rok jejího působení byli až na jednoho vyměněni všichni jí jmenováni náměstci.
Odvolání náměstků má samozřejmě negativní dopad na jejich vedoucí podřízené, kteří zpravidla také konci ve svých funkcích a rezort spravedlnosti je tak personálně destabilizován.
Odpovědnost za tento stav nese ministryně. Budu chtít, aby se touto neutěšenou situaci co nejdříve zabýval ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny.

Martin Plíšek
poslanec, člen ústavně právního výboru PSP

Státní úředník, který přijde o místo, dostane odbytné až dvanáct platů

18.5.2015    Právo    str. 01    Titulní strana

    Karolina Brožová       

Zatímco běžnému zaměstnanci zákoník práce zaručuje, že v případě výpovědi dostane od zaměstnavatele jako odchodné jeden až tři platy, úředník si od letošního léta přijde podle zákona o státní službě na troj až dvanáctinásobek své průměrné měsíční mzdy.

Podle politiků je to spravedlivé – na rozdíl od obyčejného zaměstnance totiž úředníka svazuje řada povinností a zákazů, kupříkladu si nemůže přivydělávat.

                Hlavním smyslem zákona, který začne pro úředníky platit letos 1. července, je zabezpečit profesionalitu a stabilitu ve fungování státní správy. Propustit státního úředníka, který bude zaměstnán na dobu neurčitou, proto už nebude zdaleka tak snadné, jako tomu bylo dosud. Výpověď dostane jen za závažné pochybení, a to po dvou varováních ze strany svého nadřízeného služebního orgánu, či v případě pravomocného odsouzení za trestný čin. V tom případě nemá na tzv. odbytné nárok. Jiné to bude po zrušení pracovního místa. V takovém případě bez prostředků nezůstane.

                „Je to poněkud složitější, ale resumé je asi toto: státní zaměstnanec může být až na dobu šesti měsíců zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, protože pro něj nebude žádné vhodné místo. Došlo-li ke zrušení místa kvůli systemizaci, náleží mu odbytné,“ vysvětlil Právu odborník na správní právo Pavel Mates.

 

Podle délky služby

 

Jeho výše se odvíjí od doby trvání služebního poměru. Za kratší než tři roky přísluší propuštěnému úředníkovi trojnásobek jeho měsíčního platu, od tří do šesti let přísluší odbytné ve výši šestinásobku platu, od šesti do devíti let přísluší devítinásobek platu a po pracovním poměru delším než devět let získá bývalý úředník dvanáctinásobek platu.

                Zákoník práce oproti tomu zaručuje odstupné zaměstnancům za pracovní poměr trvající méně než rok jeden měsíční plat, za kratší než dva roky dvojnásobek měsíčního výdělku a po ukončení alespoň dvouletého pracovního poměru tříměsíční odstupné.

(Pokračování na str. 3)

 

Státní úředník, který přijde…

(Pokračování ze str. 1)

Podle poslanců ústavně-právního výboru Sněmovny je ustanovení spravedlivé. „Zákon klade na úředníky zvláštní požadavky. Státní úředník je při výkonu služby omezen, pokud jde o jinou výdělečnou pracovní činnost a také pokud jde o činnost politickou. V některých případech může být stanovena i konkurenční doložka po skončení služebního poměru, a to na šest až dvanáct měsíců,“ řekl Právu člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).

                Stejně na změnu nového zákona nahlíží i jeho kolega z výboru za ČSSD Jan Chvojka. „Je to určitá kompenzace za léta služby pro stát. Ti, co budou vykonávat státní službu, už nebudou spadat pod zákoník práce, ale právě pod služební zákon, který upravuje rozdíly služebního poměru oproti standardnímu pracovnímu poměru. Analogii najdeme například u vojáků z povolání, policistů a hasičů, kteří dostávají výsluhy,“ řekl Právu.

                Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik však toto ustanovení kritizuje. „Nemyslím si, že se dá tato výhoda vůči obyčejným zaměstnancům čímkoliv zdůvodnit. Já jsem pro zákon nehlasoval, nesouhlasím s ním,“ řekl Právu.

 

Průměrně 29 tisíc

 

Průměrný plat úředníků lehce přesahuje 29 tisíc korun. Platy vybraných státních úředníků však porostou možná až o 10 procent.

                Státní zaměstnanec se nemusí obávat, že zůstane bez prostředků, ani v případě, že se mu stane úraz. V případě, že kvůli zdravotním potížím nebude moci dále vykonávat svou práci, bude šest měsíců postaven mimo službu, během kterých mu bude vypláceno 80 procent platu. Pokud se po šesti měsících nenajde pro něj vhodnější zařazení, bude propuštěn. V případě, že by zaměstnanec byl propuštěn kvůli zdravotním potížím vzniklým při práci, bude mu náležet ještě odchodné ve výši 12násobku jeho měsíčního platu. Stejně se ale o „obyčejné“ zaměstnance stará i zákoník práce.

                Služební zákon se bude na úřadech vztahovat jen na některé zaměstnance, respektive na ty, kteří nejpozději do 31. srpna 2015 požádají o přijetí do služebního poměru a budou přijati. „Pokud budou splňovat zákonné podmínky, resp. předpoklady, bude jim vydáno rozhodnutí o přijetí do služebního poměru,“ řekl Právu Josef Holek z tiskového odboru ministerstva vnitra.

                Pokud by dosavadní zaměstnanec tyto předpoklady nesplňoval, a přijat tudíž nebyl, bude na svém místě do 30. června 2017, kdy jeho pracovní poměr zanikne. „Následně mu přísluší odstupné, a to rovněž podle zákoníku práce,“ dodal Holek.

 

***

 

Je to kompenzace za léta služby pro stát Jan Chvojka 

cz